Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je to ale chyba.
„Vyvolává to celou řadu debat a kontroverzí a vláda si je vědoma toho, že opět nesplní to, k čemu se zavázala před volbami, kdy chtěla ozdravit veřejné finance. Jenže když máte schodek přes 200 miliard, tak to příliš z hlediska veřejnosti jako ozdravování veřejných financí nevypadá,“ myslí si Kovanda. Podle něj je vláda přesvědčena, že čím méně se o rozpočtu bude hovořit v médiích, tím méně bude příležitostí k ostré kritice, zejména z opozičních lavic. " I takový matador jako Miroslav Kalousek tento postup kritizuje. Já si myslím, že to je docela objektivní názor, že v tomto by měla být vláda transparentnější", dodává ekonom.
„Vláda se chce vyhnout tomu, že bude ostřelována, nejenom z opozičních lavic. A proto, čím méně se o tom bude mediálně zpravovat, tím méně bude příležitosti k jejímu ostřelování. Proto zkrátka předloží až ten nějaký finální schodek jako hotovou věc s tím, že doufá, že to (diskuse) zaujme co nejkratší možnou dobu," vysvětlil Kovanda. Tento postup podle něj není správný a může vést k dalším problémům s důvěrou veřejnosti. „Návrh rozpočtu je natolik důležitou věcí, že by měla být komunikace v této věci transparentní,“ dodal.
Přitom podle Kovandy je o co se zajímat, byť stát v tuto chvíli zpracovává "pouze" technický návrh rozpočtu na základě makroekonomické predikce. Už jen proto, že meziroční růst ekonomiky byl jen o 0,4 % a je jeden z nejslabších v Evropě. Podle Kovandy „je to skutečně doklad toho, že česká ekonomika se jako jedna z mála nezmátořila z úderů covidu a z inflační vlny".
Zároveň se na formě české ekonomiky nepřímo podepsal i konflikt na Ukrajině: "Bohužel se nevyvíjí směrem k rychlému vyřešení, což má přímé dopady na ceny energií,“ varoval Lukáš Kovanda. Vysoké ceny plynu a ropy komplikují situaci nejen u nás, ale v celé Evropě. „Nyní jsme závislí na drahém zkapalněném plynu z různých koutů světa, což se dříve, když jsme měli stabilní dodávky z Ruska, nedělo,“ uvedl. Podle Kovandy jde o značný problém, který zvyšuje náklady na energie a tím i tlak na celou ekonomiku.
Lukáš Kovanda v rozhovoru zmiňuje i to, že Česká republika stále dováží velkou část ropy z Ruska. „V loňském roce dokonce 58 % dovezené ropy do Česka bylo z Ruska,“ popsal. Přestože se vláda snaží postupně snižovat tuto závislost, otázkou zůstává, zda je to z dlouhodobého hlediska udržitelné. „Hodnotově je správné, že se snažíme nefinancovat Putinovu válku na Ukrajině, ale drahé energie oslabují naši ekonomiku a přenášejí výrobní kapacity do zemí, jako je Čína,“ dodal.
„Tím, že si zdražujeme energie, oslabujeme naši ekonomiku a dáváme Číně větší prostor k posilování své pozice.“ Podle Kovandy by měla vláda hledat rovnováhu mezi hodnotovou politikou a ekonomickou stabilitou: "Už v éře Sovětského svazu, v době studené války, i západní Německo, i Rakousko, i Francie odebírali sovětský zemní plyn. My jsme ideologičtější, než v době studené války, když se nad tím zamyslíte", říká Kovanda.
