Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Krize tříbí charakter a týdeník Hrot vybral osobnosti, které pomáhají Česku překlenout těžké časy.
Jsou lidé, kteří sami sebe s oblibou prezentují jako zachránce Česka a ty, kdo nás provedou koronavirovou krizí. Poznají se lehce: víc mluví, než pracují. Strhávají na sebe pozornost, kterou by si zasloužili opravdoví hrdinové. Lékaři, vědci, lidé z byznysu, kteří přepnuli své finanční myšlení a začali dělat něco navíc. Prostě všichni, kdo vzali osud země do svých rukou a přispívají k tomu, aby se Česko prodralo touto temnou soutěskou. Týdeník Hrot se jim rozhodl vzdát hold alespoň tím, že je představí v krátkých profilech.
Máte tip na někoho dalšího, kdo bez nároku na slávu či osobní prospěch pomáhá zemi vyjít z krize? Napište nám na e-mail redakce@tydenikhrot.cz.
Rebelka se škraloupem
Stala se jedním z prvních příkladů, jak stát v počátcích koronavirové epidemie nejenže selhal, ale dokonce škodil. Soňa Peková z laboratoře Tilia hned po objevení koronaviru v Česku začala tento jako jeden z prvních soukromníků testovat. Jakmile se ale v médiích objevila zpráva, že našla infekci u lidí, které státní laboratoře odmítly, začaly si Tilie všímat úřady. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch navrch přihodil pomluvu o tom, že Peková špatně odebírala vzorky a sama se při tom nakazila.
To se nakonec vyvrátilo. Laboratoř přesto dostala stopku, i když ty státní hrubě nestíhaly. Peková mezitím virus studovala a přišla s vlastním testem, o dvě třetiny levnějším, než byly ty schválené. Souboj s úřední mašinerií o potřebné certifikace nakonec trval dva týdny a dnes už Peková testuje.
Zároveň se získanou slávou přišlo i vytahování starých hříchů. Vyšlo najevo, že dnešní šéfka Tilie spolupracovala s nechvalně známým pražským šíbrem Romanem Janouškem v laboratoři Chambon. Hospodářské noviny navíc přišly s informací, že je Peková jednou z lidí stíhaných kvůli údajným machinacím s financemi v Janouškově firmě. Soňa Peková však tvrdí, že se s podnikatelem ani pořádně nezná a všechna obvinění jsou vykonstruovaná za účelem poškození bývalého majitele laboratoře.
- Jan Němec
Blanický profesor
Když se v Česku ve veřejném životě objeví ekonom Jan Švejnar, můžete si být jistí, že se buď blíží prezidentské volby, anebo republika prochází těžkými časy vyžadujícími pomoc jejích nejlepších synů a dcer.
Není proto překvapením, že se na profesora Kolumbijské univerzity nezapomnělo, ani když Ústřední krizový štáb minulý týden sestavoval tým ekonomických poradců. Rada ekonomů má vymyslet recept, jak pomoci firmám ohroženým krachem. A vůbec jak zachránit tuzemské hospodářství před úplným kolapsem, způsobeným nekompetentností některých řešení vlády. Jan Švejnar se pochopitelně postavil do čela poradního sboru.
Jaké recepty spoluzakladatel ekonomického institutu CERGE-EI nabízí? ČNB by podle něj měla srazit úrokové sazby na nulu. Podle Švejnara to sníží zisky bank, a tím i odliv dividend jejich matkám v západní Evropě. A jako bonus prý eliminuje mezigenerační rozdíly. Firmám mají pomoci především banky motivované státními zárukami za podnikatelské úvěry. Klíčové je podle něj udržet zaměstnanost.
Jako krajní řešení při bankrotech firem Jan Švejnar navrhuje jejich zestátnění, snížení platů manažerů a stabilizaci. Až se situace uklidní, vláda může podle ekonoma podniky opět privatizovat a – voilà, daňový poplatník na tom nebude nic tratit.
- Jan Němec
Pan Tabu opět na scéně
Zubař a podnikatel se jako jeden z prvních zdravotníků hlasitě (a oprávněně) vymezil proti tomu, že vláda nechala zdravotníky na začátku epidemie postavit se koronaviru s holýma rukama. Nejprve mluvil Roman Šmucler jako šéf komory za zubaře. Později se ochotně ujal i role odborného hlasu, kritizujícího v médiích ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za zdravotníky obecně. Zviditelnil se tím natolik, že byl také povolán do Ústředního krizového štábu.
Co se samotných názorů na řešení epidemie týče, kloní se Roman Šmucler spíš k ekonomům a jejich vidění problematiky. Pokud se budou přísná opatření včetně přerušení valné části byznysu protahovat, podle stomatologa hrozí víc obětí sebevražd, k nimž lidi doženou ekonomické a psychické problémy.
Šmucler navíc varuje před tím, že dlouhá přísná karanténa není rozumná – po jejím uvolnění se bude epidemie vracet v dalších vlnách. Podle spolumajitele několika klinik estetické medicíny a dalších zdravotnických zařízení je potřeba se smířit s tím, že koronavirus nezmizí několik měsíců a postupně si infekcí projde podstatná část obyvatel.
- Jan Němec
Jeden z otců chytré karantény
Byl tři roky náměstkem na ministerstvu zdravotnictví, odkud odešel v roce 2009. Připravoval zdravotnickou reformu v týmu ministra Tomáše Julínka, vláda ji ale tehdy neprosadila. Nyní, v době koronavirové krize, se na ministerstvo vrátil. Ovšem už ne jako vládní úředník, nýbrž jako expert – lékař, ekonom a zdravotnický analytik, který přišel ministru Adamu Vojtěchovi navrhnout, jak boj s virem vyhrát. Recept, za který se postavil, nese jméno „chytrá karanténa“. Pokud půjde vše podle plánu, s tímto typem karantény bude celé Česko vycházet z plošných karanténních opatření.
Podobný systém má Jižní Korea či Singapur, chystá se na něj Slovensko, Polsko, hovoří se o něm i v Británii. Na každé zemi ale je, aby inteligentní karanténu převedla do svých specifických podmínek. V zásadě jde o monitorování pohybu lidí prostřednictvím jejich mobilního telefonu či platebních karet. Pokud někdo přišel do blízkosti jiného nakaženého člověka, systém to na základě dat rozpozná a rizikoví jedinci projdou testem na vir, případně karanténou nebo léčbou. Pokud Česko vyjde z krize důstojně, na Pavla Hroboně a všechny kolem něj by se nemělo zapomenout. Pavel Hroboň poskytl týdeníku Hrot na téma chytré karantény rozhovor.
- Petr Weikert
Online nákupní revoluce
Investor, vizionář, muž stojící za projektem Rohlík.cz. Hned na začátku koronavirové krize mu bylo jasné, že svět už nebude nikdy stejný. Digitální platformy právě nyní dostávají šanci ukázat, v čem je jejich výhoda, a pokud k nim jejich zakladatelé správně přistoupí, už svou šanci nepustí. Čupr je tedy tím, kdo stojí na začátku digitální revoluce, jejíž urychlení je vedlejším účinkem koronavirové krize.
Platformy zároveň pomáhají proti šíření viru bojovat. Recept tkví v tom, že se lidé musí co nejméně kontaktovat, aby se snížilo riziko přenosu. Potravinový rozvoz Rohlíku je sice víc než vhodný, ale dosud není dokonalý. Není dostupný ve všech městech, navíc má extrémně vytížené kapacity. Čupr se proto rozhodl otevřít své jinak střežené hájemství a spolu s dobrovolníky a odborníky ze skupiny COVID19CZ začal budovat projekt, který pomůže menším obchodníkům krizi ustát.
Nápad pojmenovaný „Nakup bezpečně“ spočívá v online prodeji léků, potravin či drogerie, kdy kamenné obchody dostanou zdarma technologie velkých online prodejců a jednoduše si založí svůj e-shop. Lidé si pak vyberou zboží, zaplatí a nákup vyzvednou v dohodnutém čase, aby se eliminovalo jejich shlukování. Prostě žádné fronty. Do projektu by se také měli zapojit kurýři, kteří nákup dovezou seniorům. Na jednu stranu jde o krizové opatření, na druhou Čupr zahájil online nákupní revoluci i v těch místech Česka, kde o ní dosud ani neslyšeli.
- Petr Weikert
Respirátor z 3D tiskárny
Pavel Burget a Alexandr Lazarov z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT stojí za vývojem respirátoru CIIRC RP95 nejvyšší třídy, který je možno průmyslově vyrábět i tisknout na speciálních 3D tiskárnách. Je ale vlastně trochu nefér „vytahovat“ jen tato dvě jména. Sám Burget ostatně v rozhovoru pro server Lupa.cz připomněl, že se „postupně do procesu zapojilo 10 až 15 lidí“.
Pozoruhodná je především rychlost, jakou se týmu podařilo prototyp masky připravit a získat potřebnou certifikaci. V polovině března mluvil Burget o možnosti tištěného respirátoru se zástupcem Světové zdravotnické organizace, o den později měl Lazarov, který se zabývá 3D modelováním, první verzi masky hotovou. Potom začalo několikadenní dolaďování – bylo třeba především zajistit, aby respirátor dokonale těsnil a šlo ho snadno sterilizovat – a hledání vhodného filtru.
V této chvíli se používá kartušový filtr P3R, který sériově vyrábí lutínská Sigma, ovšem do budoucna se počítá s možností, že by místo něj stačil pouze ústřižek vhodné nanotextilie. Poté se ve Výzkumném ústavu pro bezpečnost práce rozběhlo testování a po pouhých třech dnech dostala maska ve zrychleném režimu potřebnou certifikaci.
Vhodných 3D tiskáren je v České republice pouze sedm, denní kapacita tisku tedy nepřesahuje 400 až 500 kusů. Byla proto nutná modifikace projektu tak, aby bylo možno masky sériově vyrábět metodou vstřikování plastů. To se zdařilo a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky už na svých stránkách oznámil, že našel firmy ochotné masky vyrábět, a cílí na zhruba 10 tisíc kusů denně.
- Václav Drchal
Za normálních okolností by o víkendech touto dobou už byl problém sehnat v pivovaru Kytín místo. Minipivovar ve vesnici na okraji Brd patří k nejproslulejším, což je na mimořádně početné české craftové scéně co říct. Za normálních okolností. Poslední týdny je stylově zrekonstruovaný pivovar na kytínské návsi, stejně jako stovky dalších, zavřený. Dohromady v nich zůstaly miliony litrů piva, kterému hrozilo, že se bez pivařů zkazí.
Zakladatel pivovaru Kytín a vlastník úspěšného výrobce dveří CAG Michal Pomahač dal proto dohromady projekt Zachranpivo.cz. Spolu s kolegy pivovarníky sestavil seznam dvou stovek minipivovarů se stavy jejich zásob a prostřednictvím webové stránky bylo možné si pivo objednat a vyzvednout. Projekt se setkal s velkým ohlasem a už po pár dnech mohla řada výrobců hlásit: „Pivo je zachráněno!“
- Jan Brož
Fotbal vystřídaly nejen v Česku roušky. Každý jim rozumí, každý na ně má názor. Kdyby byly otevřené hospody, vedly by se v nich nekonečné pře, zda si zakrývat ústa a nos i v lese, jestli má pravdu Prymula, či WHO, po jak dlouhé době přestane být rouška funkční, případně jaký vzor je aktuálně nejvíce trendy.
Kdo rouškám ale skutečně rozumí, je vedoucí oddělení chemie a fyziky aerosolů Akademie věd Vladimír Ždímal. Expert na kapaliny v plynu je jedním z mála, kteří dokáží smysluplně odpovědět na otázku, z jakého materiálu má rouška být, kolik má mít vrstev a o kolik sníží riziko šíření nákazy. Ždímal stojí v čele týmu pátrajícího po takovém složení nanovláken, aby zabránily i proniknutí viru o velikosti 80 až 150 nanometrů. Podaří-li se řešení najít, rouška z takového materiálu by měla v podstatě vlastnosti respirátoru, čímž by se zefektivnil boj se smrtelným virem.
- Jan Brož
