Pokud by se léky, jejichž účinnost proti koronaviru se dnes klinicky testuje, vyráběly jako generika, nestály by skoro nic.
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT
Vakcína proti covidu-19 bude podle střízlivých odhadů hotová nejdříve za 12 až 18 měsíců. Do té doby představují pro postižené největší naději léky, které byly původně vyvinuty pro boj s jinými chorobami, ale lze je – jak se zdá – nasadit s jistým úspěchem i při onemocnění způsobeném koronavirem. Autoři článku publikovaného ve vědeckém časopise Journal of Virus Eradication se zaměřili na devět z nich a odhadli cenu, za kterou by je bylo možné produkovat v masovém měřítku za předpokladu, že by jejich výrobci rezignovali na patentovou ochranu.
Výsledek je až překvapivě příjemný: kompletní léčebná kúra pro jednoho nemocného by i v případě nejdražšího z nich nestála víc než 31 dolarů. Dodejme, že studie vůbec nehodnotí účinnost dotyčných preparátů proti covidu-19. Tu musejí teprve prokázat klinické testy, jejichž výsledky by měly být známé někdy mezi květnem a zářím.
Kupecké počty
Konkrétně jde o následujících devět léků. Remdesivir americké firmy Gilead Sciences (v čele výzkumného týmu stojí Čech Tomáš Cihlář) testovaný se smíšenými výsledky proti ebole, v Japonsku připravený favipiravir užívaný proti chřipce, lopinavir/ritonavir účinný proti viru HIV, sofosbuvir/daclatasvir vyvinutý proti žloutence typu C, dvě tradiční antimalarika – chlorochin a hydroxychlorochin, antibiotikum azithromycin, pirfenidon podporující funkci plic a tocilizumab, kterým se léčí revmatoidní artritida.
Metodika, kterou autoři článku – vedení Andrewem Hillem z Liverpoolské univerzity – použili, je standardní a osvědčila se třeba při odhadování minimálních cen léků proti žloutence typu C a AIDS. Odhad většinou vychází z tabulek ceny účinných látek prodávaných po kilogramech v Indii, která je jedním z největších výrobců generik na světě.
K tomu výzkumníci připočetli dodatečné náklady na další suroviny, výrobu a zabalení léku, desetiprocentní zisk výrobců, zdanění tohoto zisku, poštovné… Stanovit budoucí minimální cenu léku se tímto způsobem podařilo u osmi preparátů z devíti, pouze v případě tocilizumabu takto postupovat nešlo, protože se jeho účinná látka zatím vyrábí v příliš malém množství.
Je samozřejmě otázkou, jak budou výrobci – v případě, že se zrovna jejich lék ukáže jako účinný – reagovat. Časopis Science v této souvislosti připomíná, že Lékaři bez hranic a dalších skoro 150 organizací poslali Gileadu už na konci března otevřený dopis, ve kterém žádali, aby společnost „podnikla okamžité kroky k zajištění rychlé použitelnosti, finanční dostupnosti a dosažitelnosti jejich experimentálního léku remdesivir pro nasazení proti covid-19“.
Výkonný viceprezident Gileadu Brett Pletcher aktuálně zveřejnil odpověď, ve které uvádí, že společnost již rapidně zvýšila produkci remdesiviru a zároveň navazuje partnerství s UNICEF kvůli globální distribuci léku.
