Hrot24.cz
Do Chorvatska se teď nevrátíme. A za pár let nemusí být České dráhy největším dopravcem, věří Jančura

Filip Magalhães

Do Chorvatska se teď nevrátíme. A za pár let nemusí být České dráhy největším dopravcem, věří Jančura

Majitel RegioJetu Radim Jančura vidí budoucnost v soutěžení dotovaných tras. Pokud v nich bude jeho dopravce dál vítězit, brzy by mohl dohnat zatím dominantní České dráhy, doufá.

Filip Magalhães

RegioJet ve svých vlacích loni přepravil osm milionů cestujících, České dráhy 164 milionů. Radim Jančura – šéf dopravce s charakteristickými žlutými vagony – ale věří, že zanedlouho by situace na tuzemských kolejích mohla vypadat úplně jinak. „Cílem ministerstva dopravy je v následujících sedmi letech vysoutěžit celou Českou republiku. V té době by tak už České dráhy nemusely být největším železničním dopravcem u nás,“ řekl Hrotu.

Budoucností je totiž podle něj soutěžení dotovaných tras. Například loni se RegioJetu podařilo vyhrát veřejnou zakázku na trasu R9 mezi Prahou, Havlíčkovým Brodem a Jihlavou nebo Brnem, která začne fungovat v roce 2026. „Tam budou vlaky od polského výrobce Pesa jezdit rychlostí až 200 kilometrů za hodinu,“ přiblížil Jančura. 

Jeho společnost zvítězila i v obří soutěži na provoz vlaků v Ústeckém kraji. „To je jeden z nejvíce elektrifikovaných regionů. Nasadíme tam vlaky od plzeňské Škody Transportation,“ popisuje šéf RegioJetu. Na Ústecku má dopravce převzít provoz rovněž od roku 2026. 

Žlutý dopravce také v posledních několika měsících testuje čínské vlaky Sirius, a to na úseku mezi Ústím nad Labem a Kolínem. Spoj zaujal například místy na stání s opěrkami, což je v českém prostředí rarita. „Sirius je ale technicky velmi zdařilý vlak. A že je čínský? Vždyť dnes už je čínský celý svět,“ doplnil Jančura.

Dopravce na začátku roku oznámil, že po čtyřech letech letos nevypraví vlaky do Chorvatska. Dvaapadesátiletý podnikatel nyní Hrotu potvrdil, že se RegioJet do oblíbené dovolenkové destinace Čechů teď vracet nebude. „Ta trasa byla nejdelší vlaková linka v Evropské unii. A stačilo, aby na ní bylo pár výluk, a celá se pak sypala. Loni jsme tam také poprvé prodělali, když jsme museli pořád jezdit oklikami.“

Podle Jančury se RegioJet do jadranské země možná někdy vrátí, zatím to ale nemá v úmyslu. „Ani na to teď nemáme volné vozy. Naopak Ukrajina jako celoroční spoj smysl dává,“ vysvětlil. Právě na Ukrajinu se teď RegioJet zaměřil – a věří, že bude zisková. „Není třeba se bát. Její část západně od Kyjeva je teď bezpečná,“ dodal Jančura.

Klavír a k tomu zmrzlina

RegioJet zároveň v pondělí představil na pražském Hlavním nádraží nový luxusní lounge, který je určený pro všechny cestující bez rozdílu. Podle Jančury je tento prostor důkazem odhodlání RegioJetu zlepšovat zážitky svých zákazníků. „Smyslem je, aby cesta nebyla cíl, ale aby cesta začala už na nádraží,“ prohlásil.

Do salonku se vejde něco přes 100 cestujících, kteří prostor mohou zdarma využít hodinu před svou cestou. K dispozici jim je bezplatně káva, toalety, internet nebo třeba zmrzlina. Dovnitř pak mohou všichni bez ohledu na zakoupenou jízdenku. „Pro nás jsou všichni cestující prvotřídní. Myslím, že v tomhle je přístup RegioJetu unikátní,“ řekl Jančura.

Designu prostoru se ujal renomovaný český architekt Patrik Kotas, který stojí například za vzhledem stanice metra Rajská zahrada nebo tramvaje Škoda 15T. V případě RegioJetu navrhl interiéry vagónů Astra, které dopravce používá. Pro něj je prý spolupráce s Jančurou profesním manželstvím, které trvá už 19 let. „Cesta vlakem by měla i dnes připomínat jízdu Orient Expressem. A jak říkal Radim, cesta začíná na nádraží. Proto je zde tento klavír, který vás před jízdou správně naladí,“ uvedl.

Kotas tím upozornil na klavírní křídlo značky Essex od výrobce Steinway & Sons, které je umístěné v centru lounge na kruhovém prostoru. Nástroj umí přehrávat různé skladby automaticky. Cestující si ale na klavíru mohou zahrát také.

RegioJet minulý týden oznámil růst tržeb na více než 3,4 miliardy korun. Zisky by se měly vyšplhat na půl miliardy korun. Letos Jančura plánuje do nových vlaků investovat 1,5 miliardy korun, příští rok tři až čtyři miliardy. „Dosáhli jsme dostatečného zisku, což nám umožnilo získat potřebné vlastní zdroje pro bankovní financování,“ uzavřel.