Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Právě před čtyřmi lety opustilo Spojené království EU. Podle nejnovějšího průzkumu si 54 procent Britů myslí, že brexit poškodil postavení země ve světě. Svět ve skutečnosti na Británii hledí mnohem shovívavěji.
Na úvod pár čísel. Podle exkluzivního průzkumu agentury Ipsos pro list Evening Standard, který byl zveřejněn minulou středu, si celých 57 procent dospělých Britů myslí, že brexit byl neúspěchem. A jen 13 procent uvádí, že to byl úspěch.
Pohled hodně ovlivňují faktory věku a vzdělání. O neúspěchu je přesvědčeno sedm z deseti nejmladších respondentů ve věku 18 až 34 let. S rostoucím věkem roste podíl těch, kteří brexit považují za úspěch. Na brexit se negativně dívají skoro tři čtvrtiny vzdělanější části populace, zatímco u méně vzdělaných lidí převažuje kladný názor.
Pro další vývoj Spojeného království je zásadní rozložení sil v jednotlivých voličských skupinách. Celých 78 procent příznivců labouristů si myslí, že brexit byl neúspěch. Stejný názor má ovšem jen 28 procent podporovatelů konzervativců, 31 procent z nich se domnívá, že šlo o úspěch, a zbytek neví.
Průzkum zkoumal rovněž vliv brexitu na různé oblasti života. Veřejnost se nejnegativněji staví k dopadu brexitu na současný stav britské ekonomiky, když si 70 procent respondentů myslí, že ji poškodil. Negativní dopad měl brexit podle Britů i na budoucí hospodářský růst Velké Británie (55 procent) a na již zmíněné postavení Spojeného království na světové scéně (54 procent). Polovina dospělých také tvrdí, že brexit zhoršil schopnost Británie kontrolovat své vlastní hranice a imigraci, přičemž jen 13 procent si myslí, že ji zlepšil.
Nejméně negativně posuzuje veřejnost vliv brexitu na schopnost království činit vlastní rozhodnutí. Ani tady ale pozitivní pohled nepředstavuje většinu, když 34 procent se vyjádřilo kladně a 32 procent negativně.
Britský deník The Standard si v této souvislosti všímá zajímavého paradoxu. Zatímco sami Britové jsou k vývoji své země po brexitu velmi kritičtí a tvrdí, že odchod z Unie poškodil postavení Spojeného království ve světě, mnozí lidé po celém světě vidí situaci poněkud jinak.
„Možná se vám to nezdá, když sledujete každodenní politické důsledky ve Velké Británii, ale některá měřítka naznačují, že svět má o Británii vysoké mínění“, píše The Standard. A připomíná například nejnovější průzkum British Council Global Perceptions, jenž mapuje názory více než 19 tisíc mladých lidí ze zemí G20. Pro ně představuje Británie druhou nejatraktivnější zemi na světě, a to hned po Itálii.
Mladí respondenti zmíněného průzkumu ovšem oceňují i důvěryhodnost země: „kolébka demokracie“ se umístila na druhém místě v důvěře ve svou vládu a své občany a na prvním místě v důvěře ve své instituce.
Vysvětlení, které nabízí The Standard, stojí především na tom, že Britové na vlastní kůži zažívají „chaotické politikaření let po brexitu“. Obnáší to nedostatek leadershipu, kotrmelce kolem uskutečnění brexitu, opakované předčasné volby, vládní nestabilitu a několikeré střídání konzervativních kabinetů za opravdu bizarních okolností, ale také zásadní změny v postojích ke kdečemu. Deník nezapomíná ani covidové peripetie, jež snížily důvěryhodnost státu a vlády ve všech západních demokraciích.
Jenže, jak The Standard také upozorňuje, Spojené království má oproti mnoha částem světa stále řadu nepominutelných výhod. A mnozí zámořští pozorovatelé tak třeba vnímají, že „relativně otevřené, demokratické instituce, kde chybí každodenní úplatkářství a korupce, se nevyskytují všude“.
V souvislosti s výročím odchodu z EU se ten samý deník v jiném komentáři zabývá i myšlenkou na návrat Spojeného království do EU. „Politický apetit je stále malý, a to i mezi těmi, kdo si myslí, že se brexit ošklivě zvrtl“, píše The Standard. A připomíná, že i lídr labouristů a pravděpodobný budoucí premiér Keir Starmer, který patřil mezi zastánce druhého referenda, nyní považuje „život venku za hotovou věc“.
The Standard je však přesvědčen, že Evropská unie je „místem, kam Británie patří“, a komentář uzavírá slovy: „Úkol připadne budoucí generaci vůdců, aby se prosadili a jednoho dne zvítězili ve volbách.“
