Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Ve Velké Británii se vede živá diskuze, zda plošně zavést čtyřdenní pracovní týden. A vůbec to nemusí být utopie. Šlo by to i v Česku? Zatím převládá názor, že spíše ne.
Koronavirus ukázal, že je možné zkrátit pracovní týden. Hojně se o pravidelných volných pátcích hovoří ve Velké Británii. Zvýšila by se produktivita práce a snížily by se náklady firem, argumentují zastánci této myšlenky. To by umožnilo i v době krize zachovat dostatek pracovních míst. Na ostrovech řada lidí souhlasila už během jarních měsíců se snížením platu o pětinu s tím, že budou pracovat jen 32 hodin týdně. Toto opatření by mohlo platit nastálo. Think-tank Autonomy prosazuje, aby se čtyřdenní pracovní týden stal normou i bez snížení platů.
Vláda by mohla pomoci dotacemi firmám v přechodném období pěti let, než by se zkrácený pracovní týden stal pravidlem. Ve Spojeném království nejde o úplnou novinku, už v roce 2019 o ní před volbami hovořili labouristé. „Protože britská ekonomika leží v troskách, více zaměstnavatelů začíná podporovat čtyřdenní pracovní týden v zoufalé snaze zabránit rušení pracovních míst,“ napsal britský web časopisu Wired.
Připomíná se, že současná myšlenka na pětidenní pracovní týden vznikla už ve 30. letech během Velké hospodářské krize právě z důvodu zachování pracovních míst. Po válce se postupně stal normou. Zavedení volného dne navíc by mohlo nahradit i německý úspěšný vynález kurzarbeitu, kdy stát dorovnává zaměstnavatelům mzdy v době, kdy jim poklesne poptávka po zboží nebo službách. Podobný program zavedla i Železná lady Margaret Thatcherová v 80. letech minulého století.
Jen pro tento rok se odhaduje, že podpora pracovních míst vyjde britský rozpočet na 100 miliard liber. I proto část britských poslanců vyzvala ministra financí Rishiho Sunaka, aby zvážil zavedení kratšího pracovního týdne.
Hlavní ekonom BHS Securities Štěpán Křeček pro týdeník Hrot uvedl, že zkrácení pracovního týdne může být zajímavou variantou pro země, kde panuje vysoká míra nezaměstnanosti. Což ale zatím není případ české ekonomiky. Riziko spatřuje i v tom, že by lidé, pokud by přišli o část příjmů, hledali druhé zaměstnání.
„Firmy by nadále najímaly schopné zaměstnance, kteří by neměli problém s nalézáním druhého zaměstnání. Naopak špatně kvalifikovaní lidé by nadále měli problém se svým uplatněním,“ míní. V české ekonomice nebylo na konci srpna obsazeno 340 tisíc pracovních míst a zkrácení pracovní doby by vedlo k dalšímu nárůstu neobsazených míst, domnívá se Křeček.
Odborník na pracovní trh Michal Novák z portálu Profesia.cz sice vnímá, že se zkracování nebo rozvolňování pracovního týdne stává ve světě novým trendem, plošné zavedení čtyřdenního pracovního týdne ale nevidí jako reálnou alternativu pro Česko. Především jde o to, že se takové opatření nehodí pro každou firmu.
„Je sice fakt, že v některých typech firem může přinést zvýšení produktivity a efektivity, ale jde zejména o společnosti, jejichž produkt obsahuje vysokou přidanou hodnotu,“ zdůraznil Novák. Výrobní podniky ale i služby jsou pak závislé na odpracované době.
Snížení počtu odpracovaných hodin by podle něj nepomohlo ani k omezení státní správy. „Podle našeho názoru by to mělo opačný efekt,“ trdí Novák s tím, že opatření má ale smysl pro firmy, jež využívají duševní práci zaměstnanců. „Je zřejmé, že pro lidi, kteří vykonávají především duševní práci, je lákavé intenzivně pracovat kratší dobu, a mít pak více času na své zájmy a relaxaci,“ uvedl.
Už nyní mezinárodní firmy nabízejí více dovolené, různé typy zkrácených úvazků a volné pracovní schéma. „Jeho nastavení je třeba nechat na zaměstnavatelích, plošné zavádění čtyřdenního pracovního týdne v České republice nevidíme jako reálné,“ míní Novák. Spíše by firmy měly začít nabízet kratší úvazky za dobrých platových podmínek, což může být i recept na stárnutí populace, se kterým se bude muset česká ekonomika vyrovnat.
Ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Martinicová varovala před tím, že by plošné zkrácení pracovního týdne ohrozilo konkurenceschopnost českých firem. „Předpokladem pro plošné a povinné zkrácení pracovního týdne je vysoká produktivita práce a dostatek volné kapacity na pracovním trhu. Ani jedna z těchto podmínek u nás momentálně není splněna. Zejména je nutné i zohlednit aktuální dopady na ekonomiku a trh práce způsobené v souvislosti se šířením nemoci covid-19,“ upozornila pro týdeník Hrot.
Zkracování pracovní doby si tak mohou dovolit země, jež mají vysokou produktivitu, což není případ české ekonomiky. „Odvětví s nižší produktivitou práce potřebují pro splnění zakázek dostatek odpracovaných hodin,“ dodala.
Dlouholetým propagátorem zkráceného pracovního týdne je Angličan Andrew Barnes, který podniká na Novém Zélandu a ve své firmě čtyřdenní týden úspěšně zavedl. Tvrdí, že příliš hodin v práci vede u řady zaměstnanců k neefektivnímu využití času. Podle něj skutečně efektivně pracuje řada lidí jen tři hodiny denně. To samozřejmě neplatí pro výrobní procesy, ale hlavně pro kancelářské profese nebo státní úředníky.
Pro většinu firem by 32hodinový týden znamenal, že získají více talentované a kvalifikované lidi. Také je nutné, aby manažeři přehodnotili, jaké procesy jsou ve společnosti zbytečné. Řada začínajících technologických firem už tento benefit lidem nabízí.
Pilotní projekty ve velkých korporátních firmách ukazují, že zkrácený týden může zvýšit produktivitu o desítky procent, když si zaměstnanci budou moci vzít v pátek volno. To ale Křeček zpochybnil. „Problém spočívá v tom, že prvotní nadšení po delší době opadne a produktivita klesne. To však již mnohé pokusy nedokážou zachytit, protože trvají jen omezenou dobu,“ namítl ekonom.
Konzultantka Liz Benton z britské firmy Liberty Mind, jež radí firmám, jak zlepšit firemní kulturu, varovala, že se firmy na zkrácení pracovní zátěže musejí důkladně připravit. Pouhé vyškrtnutí jednoho pracovního dne v týdnu nebude fungovat. Nutné je projít testovacím obdobím, aby si firma ujasnila, zda vůbec změnu zvládne.
