Snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta dnes podpořilo pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Jeden člen žádal dvojnásobný pokles sazeb, jeden naopak jejich ponechání beze změny. Vyplývá to z podkladů, které zveřejnila centrální banka. Nová makroekonomická prognóza ČNB doporučovala mírný pokles sazeb.
Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že bankovní rada bude k dalšímu uvolňování měnové politiky přistupovat opatrně. "Proces snižování sazeb může být v příštích měsících přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních," prohlásil Michl. Podle něj je bankovní rada připravena pokračovat v přísné měnové politice, aby udržela inflaci na nízkých hodnotách.
"Jeden člen, téměř jistě Tomáš Holub, hlasoval pro snížení sazeb o půl bodu. Na druhé straně pro stabilitu sazeb téměř jistě hlasovala Eva Zamrazilová," komentoval rozhodnutí bankovní rady analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle něj lze očekávat, že centrální bankéři sníží úrokové sazby o dalšího čtvrt bodu i v prosinci. Oživení domácí ekonomiky je totiž pozvolnější, než ČNB očekávala, a v eurozóně dochází k rychlejšímu poklesu tržních úrokových sazeb, dodal.
Bankovní rada konstatovala, že vidí v ekonomice rizika ve směru zvýšení inflace. Označila za ně setrvačnost růstu cen služeb, hrozbu nadměrného růstu výdajů veřejného sektoru, zvýšené mzdové požadavky zaměstnanců nebo výrazné oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. Ve směru nižší inflace by podle Michla mohl působit slabý vývoj německé ekonomiky, bankovní rada ale vidí jako významnější rizika ve směru vyššího růstu cen.
V září byla meziroční inflace 2,6 procenta. Michl uvedl, že ČNB očekává její přechodné zvýšení na přelomu roku, poté by se měla znovu přiblížit k dvouprocentnímu cíli centrální banky.
Bankovní rada při jednání o nastavení sazeb projednávala kromě základní makroekonomické prognózy i alternativní scénáře hospodářského vývoje. Jeden počítal s větším utlumením hospodářské aktivity, a tím i rychlejším poklesem inflace, druhý naopak se zvýšením marží obchodníků, což by vedlo k setrvalejší inflaci. Naopak dopad amerických prezidentských voleb, v nichž zvítězil republikán Donald Trump, do rozhodování bankovní rady zásadně nezasáhl. "Debatovali jsme o tom, ale zatím žádné konkrétní dopady nevidíme," řekl guvernér.
Bankovní rada rovněž konstatovala, že vidí v ekonomice rizika ve směru zvýšení inflace. Označila za ně setrvačnost růstu cen služeb, hrozbu nadměrného růstu výdajů veřejného sektoru, zvýšené mzdové požadavky zaměstnanců nebo výrazné oživení úvěrové aktivity na realitním trhu. V září byla meziroční inflace 2,6 procenta.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově pět procent. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na tři procenta.
Bankovní rada začala uvolňovat měnovou politiku loni v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, letos následovala čtyři dvojnásobná snížení. V srpnu bankovní rada uvolňování měnové politiky opět zpomalila, nyní potřetí v řadě snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
