Spalování uhlí se stále podílí na produkci elektřiny v říši středu ze šedesáti procent. A s tím, jak roste poptávka po elektrické energii v čínské společnosti – zejména kvůli stále většímu počtu elektromobilů, ale i domácích spotřebičů čínské střední třídy – se zvyšuje také spotřeba uhlí v Číně. Rostou také energetické nároky čínských datových center.

Naopak produkce elektřiny z čínských vodních zdrojů v září prudce poklesla, napsala agentura Reuters. Proto druhá největší světová ekonomika navyšuje import uhlí. V září produkce elektřiny z tepelných elektráren, jež jsou z drtivé většiny uhelné, rostla meziročně o 8,9 procenta. Celkově poptávka po elektřině rostla v září meziročně o šest procent, i když je čínský hospodářský růst nižší.

Prodeje elektromobilů na čínském trhu už tři měsíce po sobě převyšují prodeje aut se spalovacími motory. V září prodeje elektromobilů a plug-in hybridů meziročně rostly o 51 procent a na celkových prodejích se podílí už 52,8 procenty.

Spotřeba elektřiny na hlavu je už nyní v Číně vyšší než v Evropské unii a bude se dále zvyšovat, upozornila Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své červencové zprávě.

„Rychle se rozšiřující výroba solárních fotovoltaických modulů a elektrických vozidel a zpracování souvisejících materiálů podpoří pokračující růst poptávky po elektřině v Číně,“ poznamenala IEA ve svém výhledu spotřeby elektřiny ve světě.

Výroba elektřiny z uhelných zdrojů zůstane i nadále v největší asijské ekonomice dominantním pilířem produkce elektřiny. I když roste celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů, poptávka po elektřině roste vyšším tempem.

Rostoucí spotřeba elektřiny v čínské ekonomice vede rovněž ke stále vyššímu importu uhlí. Nejvíce energetického uhlí, které se spaluje v tepelných elektrárnách, dováží Čína z Indonésie a také z Austrálie.

Čína je už nyní největším dovozcem tohoto fosilního zdroje, od kterého naopak státy EU ustupují. V Británii už byla dokonce poslední uhelná elektrárna odpojena ze sítě.