Západ se stále více bojí toho, že Peking začne Moskvě v ukrajinském konfliktu pomáhat nejen ekonomicky, ale i vojensky. Před dodávkami čínských zbraní pro ruskou armádu varoval už Bílý dům, Brusel, ale i Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce hovoří o riziku vyvolání třetí světové války.
Rovněž uznávaný komentátor amerického deníku The New York Times Thomas Friedman vyjádřil obavy, že případné vojenské zapojení Číny do války na Ukrajině bude mít dopady na celosvětovou bezpečnost. „Čína by především chtěla, aby se válka prodlužovala, protože nás (Spojené státy) drží spoutané. A my spotřebováváme naše zbraně a vojenské zásoby,“ míní americký komentátor.
Zároveň si ale komunistický režim v Pekingu přeje slabé Rusko, které bude na asijské ekonomice stále více závislé. Na druhou stranu ale nechce, aby se Putinův režim úplně zhroutil a došlo k nekontrolovanému stavu v největší zemi světa. Hrozí totiž, že by vypukla krvavá občanská válka a současná Ruská federace by se rozpadla.
Čína si rovněž nepřeje, aby Západ posílil příliš, protože by to mohlo ohrozit její ambice obsadit a připojit Tchaj-wan nebo další vojenskou expanzi v Jihočínském moři.
Čína už Rusku nevojensky pomáhá
Asijskou velmoc před vojenskou pomocí Rusku varoval i americký ministr zahraničí Antony Blinken, když jednal s vysoce postaveným diplomatem Wangem I, který byl do roku 2022 čínským ministrem zahraničních věcí. „Veřejně se prezentují jako země usilující o mír na Ukrajině, ale soukromě, jak jsem už upozornil, jsme byli v posledních měsících svědky poskytování nevojenské pomoci, která přímo pomáhá ruskému válečnému úsilí,“ prohlásil Blinken.
Penzionovaný americký generál Mark Hertling dodal, že je v zájmu Číny, aby se Spojené státy dále angažovaly ve vojenské pomoci Ukrajině – jak dodávkami zbraní, tak zpravodajskými informacemi. Pak totiž nemají dostatek kapacit pozorně sledovat čínské snahy rozšiřovat svou geopolitickou moc. „Čína vidí, že jsou její konkurenti, jak USA, tak Rusko, rozptýleni válkou. A pracuje na dosažení svých národních cílů,“ varoval.
Podobně to vnímá i americký generálporučík ve výslužbě a bezpečnostní analytik Ben Hodges. „Je stále jasnější, že Čína aktivně podporuje Rusko. Pokouší se o to těsně pod hranicí uvalení sankcí,“ uvedl.
Na druhou stranu jednota Západu a případná porážka Ruska na Ukrajině mohou odradit Čínu před útokem na Tchaj-wan. Válku na Ukrajině je nutné vnímat i jako konflikt, který bude mít zásadní dopady na bezpečnost v indopacifické oblasti.
Spor o balon
Blinken s Wangem probíral i čínskou špionáž, kterou komunistický režim provádí pomocí balonů. Jeden z nich Američané sestřelili 4. února v blízkosti pobřeží Jižní Karolíny. „Řekl jsem mu, že je to nepřijatelné a už se to nikdy nesmí stát,“ uvedl americký šéf diplomacie o incidentu se vzdušným plavidlem. Čínský diplomat ale obvinění ze špionáže označil za „hysterická a absurdní“.
Blinken zdůraznil, že se cizí objekt zjevně pokoušel sledovat citlivá vojenská místa nad územím Spojených států. Američané tvrdí, že čínský vojenský balon, který je podle Pekingu pouze meteorologickým zařízením, měl velikost tří autobusů a byl schopen pořizovat fotografie.
Balon je podle informací amerických úřadů součástí rozsáhlé vzdušné flotily čínské armády. V posledních letech prováděli Číňané špionáž nejméně nad čtyřmi desítkami zemí na pěti kontinentech.
