Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Vojenská pomoc Západu – a zejména Spojených států – pro Ukrajinu není nekonečná. Začínají se objevovat námitky, že není možné Kyjev vojensky „dotovat“ donekonečna.
Zatím se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému daří Západ přesvědčovat o tom, že nejlepším a zároveň nejlevnějším způsobem, jak vyčerpat Putinovo Rusko, aby už nemohlo okupovat další země, je dodávat na Ukrajinu vojenskou pomoc téměř v neomezeném množství.
Po měsících naléhání se podařilo přesvědčit Washington, Londýn i Berlín, že je třeba napadené zemi dodat moderní tanky. Kyjev nyní žádá i americké stíhačky F-16, které se zatím západní země zdráhají poskytnout. Rok probíhajícího konfliktu ukazuje, že trpělivost části západních politiků začíná mít své limity a není bezedná.
Američtí politici pozorně sledují průzkumy veřejného mínění, které signalizují, že podpora pro vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině, jež se pohybuje v řádu desítek miliard dolarů, mezi Američany klesá. Pro další pomoc napadené zemi je 48 procent dotázaných, loni v květnu to bylo více než šedesát procent.
Zejména mezi republikány, kteří ovládají Sněmovnu reprezentantů, stále častěji zaznívá fráze, že Ukrajina nemá nárok na takzvaný bianco šek a nedostane cokoli, o co si řekne. I část úředníků Bidenovy demokratické administrativy přiznává, že je potřeba ukrajinským politikům vysvětlit, že velkorysá americká pomoc nebude trvat neomezeně dlouho.
Přesto americký ministr obrany Lloyd Austin oficiálně opakuje, že západní spojenci budou i nadále Ukrajinu podporovat v době, kdy válka trvá už rok a vypadá to, že jen tak neskončí. Prohlásil, že ukrajinská armáda provede v jarních měsících ofenzivu s cílem vytlačit ruské jednotky ze svého území. Kreml naopak podle bývalého armádního generála vysílá na frontu nové vojáky, kteří jsou špatně vycvičení i vybavení.
Profesor politologie na londýnské večerní univerzitě Birkbeck Rob Singh je přesvědčen, že podpora Spojených států zůstává poměrně silná. Schvalování dalších finančních a vojenských balíčků pro Ukrajinu v americkém Kongresu ale může záviset i na tom, zda očekávaná ruská ofenziva „způsobí ještě více smrti a zkázy“.
Navíc jsou stále více slyšet republikánští populističtí zákonodárci, kteří pomoc Bílého domu kritizují delší dobu. Například kongresman z Floridy Matt Gaetz už navrhl finanční i vojenskou pomoc Kyjevu stopnout a vyzval k uzavření míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Připomenul i slova Bidena z loňského března, kdy prohlásil, že vyzbrojení Ukrajiny by přerostlo ve třetí světovou válku. Nyní na to prezident zapomíná.
Minimálně v dolní komoře Kongresu by mohla „neomezená“ pomoc napadené zemi vyvolat větší debatu o její oprávněnosti, předpokládá Singh, expert na americkou zahraniční politiku. Až dvě pětiny republikánů se podle Pew Research Center domnívají, že Amerika dává Ukrajině příliš mnoho. Před rokem takto smýšlela jen desetina republikánských politiků.
S tím, jak konflikt u veřejnosti zevšedněl, přibývá také lidí, kteří už válku na Ukrajině nevnímají jako ohrožení americké bezpečnosti. A jak se budou blížit prezidentské volby ve Spojených státech, lze čekat, že se oprávněnost americké pomoci vzdálené zemi kdesi na východě Evropy stane stále více kontroverzní. Takto to bude prezentovat Donald Trump, který už vyhlásil útok na Bílý dům.
Může také růst kritika evropských zemí v NATO, že nepodporují ukrajinský boj proti Kremlu a Putinovi stejně silně, jako to dosud dělají Američané. Také Michael Clarke z katedry válečných studií na King’s College London varoval před tím, že podpora Západu nemůže být neomezená. Ukrajina musí během tohoto roku přijít s rozhodujícím posunem na bojišti, aby ukázala, že přebírá operační iniciativu. A to může být pro ukrajinské jednotky poměrně náročný úkol, doplnil Clarke.
