Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Trump mírotvůrce? Válku na Ukrajině by prý zastavil do 24 hodin

Bývalý americký prezident Donald Trump se rád chlubí svými vyjednávacími schopnostmi. Pokud by byl prezidentem, k válce na Ukrajině by nedošlo, tvrdí. Kritizuje také vyslání amerických tanků na Ukrajinu.

Trump mírotvůrce? Válku na Ukrajině by prý zastavil do 24 hodin
Donald Trump jako prezident Spojených států v roce 2017, ilustrační foto | Shutterstock.com

Bývalý republikánský prezident Donald Trump je znám svou náklonností k ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi, několikrát se o něm pochvalně vyjádřil. Je rovněž odpůrcem vojenské pomoci Spojených států pod vedením demokrata Joea Bidena. Nyní na sebe upoutal pozornost výrokem na své sociální síti Truth Social, která má tvořit alternativu k zavedeným značkám Twitter a Facebook a podle realitního magnáta nabízí necenzurovaný obsah.

Pokud by po volbách v roce 2020 zůstal v Bílém domě, Putin by na Ukrajinu nezaútočil, opakuje Trump. „Kdybych byl prezidentem, byl bych schopen vyjednat do 24 hodin ukončení této hrozné a rychle eskalující války,“ napsal s tím, že ve válce zbytečně umírají lidé. Zkritizoval také rozhodnutí Bidena poslat na Ukrajinu 31 tanků Abrams, protože po tancích „přijdou atomovky“. Bez dalších podrobností vyzval Bílý dům, aby válku „okamžitě ukončil“. 

Ve stejném duchu hovořil i republikánský kongresman z Texasu Troy Nehls. V rozhovoru pro Fox News prohlásil, že válka může rychle skončit, pokud Biden požádá Trumpa, aby zavolal Putinovi. „Pokud opravdu chceme ukončit tuto válku, Joe Bidene, musíte zavolat Donaldu Trumpovi. Donald Trump zavolá Vladimiru Putinovi a ukončí tuto válku. Musíme tuto válku zastavit a Donald Trump to dokáže,“ řekl americký zákonodárce.

Kyjev ani Moskva spolu nechtějí jednat

Potíž je ale v tom, že Kreml ani Kyjev zatím nemají vůli o míru jednat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se odmítá s Putinem vůbec sejít a žádá, aby se Rusko stáhlo z území Ukrajiny včetně Krymu, anektovaného v roce 2014. Rusové zase tvrdí, že jsou ve válce s celým Západem a o stažení jednotek neuvažují. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou nyní nemožná, protože „pro ně nejsou de facto ani de iure žádné podmínky“. 

Trump už během loňského roku nabízel ukončení rusko-ukrajinské války s návrhem, že se Ukrajina dobrovolně vzdá části svého území ve prospěch Ruska. Podle něj se Bidenova administrativa před vypuknutím války posmívala Putinovi, což jej donutilo, aby nařídil invazi na Ukrajinu.

Trump je znám tím, že často opakuje nepravdivé nebo zavádějící informace a komentáře. Americký deník The Washington Post po inauguraci Bidena prezidentem 20. ledna 2021 napsal, že Trump během svého prezidentování učinil celkem 30 573 nepravdivých komentářů.

Americký exprezident, který se chce do Bílého domu vrátit, chválil Putina na začátku překvapivé invaze na Ukrajinu loni na konci února. Podle něj bylo od ruského vůdce velmi chytré, že nejprve uznal obě separatistické republiky na východě Ukrajiny a pak vyslal do těchto regionů vojáky, aby „udrželi mír“.

Babiš chce také mír

Trumpovy výroky o ukončení války a nutnosti míru nápadně připomínají výzvy českého poslance a expremiéra Andreje Babiše, jenž v prezidentské kampani zdůrazňoval, že je diplomat, který chce na Ukrajině dojednat mír. Navrhoval uspořádání mírového summitu na Pražském hradě. Na námitky protikandidáta Petra Pavla, že by musel pozvat i Putina, tvrdil, že by se mohlo jednat o setkání zástupců EU, NATO a Ukrajiny. Celé jednání měl vést francouzský prezident Emmanuel Macron.

Babiš také způsobil mezinárodní ostudu, když v České televizi opakovaně odmítl poslat české vojáky do Polska nebo Pobaltí, pokud by byly tyto země napadeny Ruskem. Česko je přitom členem Severoatlantické aliance a podle článku 5 Washingtonské smlouvy by napadeným členským zemím muselo přijít pomoci. 

Poslanec, kterého nakonec Pavel jednoznačně porazil, následně své výroky korigoval s tím, že se během debaty jednalo o „past“ a hypotetickou otázku. V Rusku byl před volbami považován za přijatelnějšího českého prezidenta než generál a bývalý šéf vojenského výboru NATO Petr Pavel.