Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nástroj vojenské špionáže populární v dobách studené války způsobil Pekingu mezinárodní skandál.
Minulý pátek řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken, že ruší důležitou diplomatickou návštěvu Pekingu. Důvodem bylo, že o dva dny dříve se ve vysoké nadmořské výšce nad americký územím objevila nečekaná návštěva – velký čínský špionážní balon. Povaha incidentu může vyostřit napětí mezi USA a Čínou.
Čínské ministerstvo zahraničních věcí ještě týž den vydalo prohlášení, v němž uvedlo, že „vzducholoď“ – jak to Číňané nazývají – je meteorologický balon, jenž se odchýlil od správného kurzu. Pekingští diplomaté popřeli, že by šlo o špionážní nástroj. Americké ministerstvo obrany však ve čtvrtek oznámilo, že „záměrem tohoto balonu je jednoznačně sledování“.
Špionážní balony jsou historicky významnou technologií a před vývojem nízkozemských a geosynchronních satelitů došly v minulosti širokého využití; aktivní byly ještě v padesátých letech během studené války. Postupně se však špionážní služby začaly přiklánět k modernějším způsobům získávání informací.
Špionážní balony mají oproti satelitům některé výhody. Jejich nasazení je levné, létají relativně blízko svým cílům a mohou nepřetržitě monitorovat místo po delší časové úseky. Jejich nevýhodou naopak je hmotnostní omezení, což zase omezuje výkonnost a rozmanitost jejich palubních senzorů. Především však jsou - na rozdíl od satelitů, které lidi neděsí, protože na ně díky velké výšce není vidět – dobře viditelné, což je jejich největší slabina.
Číňané to pocítili na vlastní kůži. „Asi jste si všimli, že tento balon způsobil slušný mezinárodní incident, během kterého se veškerá pozornost upřela na Čínu. Všichni požadovali, aby proti tomu americké vedení něco podniklo. To je typ pozornosti, kterému se chcete vyhnout, když jste ve špionážním byznysu,“ řekl americkému časopisu Wired Brynn Tannehill, hlavní technický analytik společnosti RAND Corporation (a sám bývalý letec válečného námořnictva).
„Když mám zhodnotit výhody, které balon nabízí, a proti tomu postavit množství nežádoucí pozornosti, kterou taková věc vytváří, nedokážu odpovědět, proč to Číňané udělali. Vyvolává to mnoho zlé krve.“
Balony se senzory přepravuje obyčejný vítr. Američané ve čtvrtek uvedli, že se čínský balon vznášel nad komerční leteckou dopravou ve výšce zhruba dvacet tisíc metrů a že nepředstavuje pro lidi žádnou hrozbu. Z ministerstva obrany však zazněla obava, že balon je tak velký, že by pád jeho trosek mohl v případě sestřelení nad obydlenými oblastmi znamenat pro lidi nebezpečí.
Podle mluvčího ministerstva armáda zvažovala, že ve středu, když se balon pohyboval nad řídce osídlenými oblastmi ve státu Montana, podnikne „kinetickou akci“ na zneškodnění balonu. Rizika s tím související však byla příliš vysoká. Podle analytika Tannehilla k nim patřila i možnost, že by střela mohla balon minout a stala by se problémem sama o sobě.
Postupně začalo vycházet najevo, že Číňané v posledních letech využívají balonů hojně. Tato taktika zřejmě počítá s tím, že USA a další země nemusí – vzhledem k poklesu popularity balonu coby špionážního nástroje – být plně připraveny jim čelit.
Mluvčí Pentagonu však na konci minulého týdne řekl, že „tento balon poskytuje čínské schopnosti získávání zpravodajských informací pouze slabou přidanou hodnotu“. Balon však letěl poblíž několika amerických vojenských základen a dalších citlivých míst.
Podle všeho tedy jde z čínské strany především o snahu zaměstnat americké bezpečnostní složky zneškodňováním relativně neškodných cílů a oslabovat tak jejich pozornost jinde.
Buď jak buď, Američané balon sestřelili v neděli krátce poté, co se dostal nad Atlantický oceán. Záběry v amerických televizích ukázaly, jak balon po malé explozi padá do moře. Onou explozí byl výbuch střely AIM-9X Sidewinder, jíž na balon zaútočila stíhačka F-22.
Čínské ministerstvo zahraničí později vyjádřilo „silnou nespokojenost a protest proti tomu, že Spojené státy použily sílu na civilní bezpilotní letadlo“. Američtí analytici si o tom myslí svoje. Jak říká Tannehill ze společnosti RAND: „Je těžké předstírat, že se špehování neděje, když se ta věc vznáší nad Kansas City a obyčejní lidé říkají: Podívejte se, támhleto je čínský špionážní balon.“
