Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Chytrá karanténa? Byla hloupá a drahá, zjistili kontroloři

Neúčelné, nehospodárné a se spoustou chyb. Takové bylo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) hospodaření státu v oblasti IT během pandemie covidu-19.

Chytrá karanténa? Byla hloupá a drahá, zjistili kontroloři
ilustrační foto | Tomáš Turek, týdeník HROT

NKÚ se ve své analýze zaměřil na ministerstvo zdravotnictví, vedené postupně Adamem Vojtěchem, Romanem Prymulou, Janem Blatným a Petrem Arenbergerem (všichni za ANO). Kontroloři zjistili, že stát nebyl na pandemii absolutně připraven a prakticky po celou dobu si počínal chaoticky. Peníze na její zvládání v oblasti IT vydával tak, že často dokonce ani nevěděl, za co vlastně platí. 

„Ministerstvo nesledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynakládání výdajů ve své rozpočtové kapitole,“ uvedli inspektoři s tím, že v některých případech se dokonce stávalo, že úředníci schválili i platby za služby, které nakonec resort vůbec neobdržel. „Ministerstvo nevědělo, za co platí,“ píše se ve zprávě. V této souvislosti se v kontrolní zprávě uvádí, že nejméně čtrnáct milionů korun bylo vynaloženo neúčelně a nehospodárně.

 

Z pohledu transparentního financování byl debaklem projekt Chytrá karanténa. Resort zdravotnictví na ni vynaložil 387 milionů korun, 182 milionů korun dala do systému agentura NAKIT. Podle kontrolorů ale systém vznikal za vysoké míry improvizace. Stát následně za jeden trasovací hovor zaplatil až 435 korun. K osobním a zdravotním údajům volaných občanů měli přístup i operátoři externích callcenter, protože stát nedokázal trasovat vlastními silami. Na službu provozování callcenter šlo celých čtyřicet procent z celkových 387 milionů korun, zbytek částky v kontrolní zprávě nerozklíčoval ani kontrolní úřad.

Kontroloři se pozastavili i nad aplikací eRouška. Ministerstvo zdravotnictví doporučovalo občanům, aby ji měli nainstalovanou v chytrých telefonech. Ta následně sama monitorovala pohyb uživatele a v případě, že se setkal s nakaženou osobou, upozornila ho notifikací.

Zdroj: NKÚ, Peněžní prostředky na informační podporu protiepidemických činností

eRoušku novinářům ukazoval například tehdejší ministr Adam Vojtěch (za ANO), a dokonce i premiér Andrej Babiš (ANO). Stát za programování a provoz aplikace zaplatil dvacet milionů korun, výsledky ale byly tristní. „Nepracovalo se s údaji o počtu identifikovaných kontaktů z této aplikace. Prostřednictvím aplikace eRouška hlásil svou pozitivitu pouze každý dvacátý nově pozitivní případ. Aktivní aplikaci k září 2021 využívalo pouze půl milionu uživatelů,“ kritizují kontroloři.

Celkově kontroloři hodnotí kroky ministerstva zdravotnictví jako „chaotické řízení protiepidemické činnosti“.