V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Skutečné pořadí zahraničních investorů v Česku: první je Německo, druzí čeští byznysmeni s holdingovými strukturami v zahraničí. Role čínských a ruských investic dál zůstává okrajová.
Dohromady téměř 3,7 bilionu korun. Takové výše dosahuje hodnota zahraničních investic v České republice včetně reinvestovaného zisku. Jenže tato suma peněz zahrnuje podniky, které ovládají místní byznysmeni prostřednictvím holdingových struktur se sídlem v Nizozemsku, Lucembursku či na Kypru. Jak lze vyčíst ze statistiky zveřejněné Českou národní bankou, tyto skrytě domácí investice můžeme vyčíslit na 526 miliard korun. Skutečná výše zahraničních investic u nás rázem klesne na necelých 3,2 bilionu korun.
Kdesi hluboko v útrobách webu České národní banky lze totiž dohledat tabulku, v níž jsou zahraniční investice roztříděny podle principu vrcholového investora. Tedy podle toho, kdo se nachází na vrcholu pyramidy firem. Tato čísla jsou známa až se zpožděním; teprve teď se můžeme dostat k datům platným k poslednímu dni roku 2018. Ale i tak se dostaneme k hodnotným informacím o skutečné struktuře zahraničních investorů v Česku.
Podle tohoto „reálného“ přehledu jednoznačně dominuje Německo s objemem investic 780 miliard korun. Zajímavý je případ Spojených států amerických. Ty jsou přímo vidět za investicemi v rozsahu 32,6 miliardy korun, ale po připočtení mezistupňů v různých daňových rájích naroste objem amerických investic na 253 miliard korun. V celkovém žebříčku to stačí na páté místo. Díky tomuto přepočtu naroste také reálný objem investic z Británie, Itálie, Belgie a Japonska.
Naopak tradiční ráje pro zakládání holdingových struktur nejvíce oslabí. Formálně je totiž největším investorem u nás Nizozemsko s 687 miliardami korun a druhé Lucembursko se 620 miliardami. Ale skuteční Nizozemci a Lucemburčané stojí jen za zlomkem těchto investic. Právě v těchto zemích sídlí holdingy PPF, EPH, CPI, ale také Avast Software, Linet, Czechoslovak Group, Unicapital Group i další firmy českých miliardářů. Díky příznivé legislativě a historicky i daňovým výhodám zde mají svou přestupní stanici i mnohé mezinárodní koncerny.
Typickým příkladem může být největší zahraniční investor u nás – Volkswagen. Jako přímý vlastník Škody Auto je v obchodním rejstříku zapsán Volkswagen Finance se sídlem v Lucembursku, formálně se tedy jedná o lucemburskou investici. Koncovým vlastníkem je samozřejmě německý koncern Volkswagen. Podobných případů lze najít poměrně dost. Přímého vlastníka v Nizozemsku má například český T-Mobile, Vodafone, Tesco Stores či výrobní závod Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.
Navzdory tomuto očištění zůstává objem investic z Nizozemska, Lucemburska – a hlavně z Kypru – ve statistice ČNB poměrně vysoký. Podle vyjádření mluvčí ČNB Denisy Všetičkové je tento výsledek maximem možného; ne vždy je informace o konečném investorovi známa. ČNB při sestavování statistiky dle principu vrcholového investora vychází hlavně z vlastních dotazníkových šetření a s využitím národních a mezinárodních registrů. Ne vždy se potřebné údaje podaří získat v požadované kvalitě a čase.
Statistika potvrzuje, že reálný objem investic z Číny zůstává mizivý – 22,7 miliardy korun. Dokonce i po připočtení Hongkongu, kde má sídlo například korporace CITIC Group, se jedná o pouhých 28 miliard korun. Tedy méně než jedno procento ze všech zahraničních investic. Podobným případem je Rusko s investicemi za necelých 18 miliard korun. Pro srovnání: podobnou sumu peněz u nás zainvestovaly podniky ze Singapuru, Tchaj-wanu či Izraele. Výsledek návštěv Miloše Zemana i dalších politiků v Moskvě a Pekingu s cílem přilákat více investic z těchto zemí tedy jaksi neodpovídá vynaloženému úsilí (a podlézání).
