Sbohem, Amsterdame!

Říká se, že k zakládání holdingových struktur v zahraničí vedou české byznysmeny čtyři hlavní důvody. Možnost zamaskovat vlastnickou strukturu, ušetřit na daních, lepší smlouvy o ochraně investic a možnost vést proti Česku mezinárodní arbitráž, pokud by šlo do tuhého. Postupem času ovšem výhody odpadávají.

Daně už nejsou tak zajímavé, jako v minulosti. Udržování holdingových struktur v Nizozemsku a Lucembursku se postupně prodražuje. Ovšem zásadní změna se odehrála poté, co Soudní dvůr Evropské unie v březnu 2018 prohlásil smlouvy o ochraně investic za „neaplikovatelné“. Od loňského roku tak firma se sídlem kdekoli v EU nemůže vést arbitrážní spor s vládou jiné členské země kvůli tomu, že (možná) způsobila znehodnocení její investice.

Tato změna bude mít zásadní dopad i na podnikání v Česku. Všichni byznysmeni s holdingy registrovanými v Nizozemsku, Lucembursku či na Kypru již v rámci Unie institut arbitráže nemohou využít. Do výhody se naopak mohou dostat miliardáři, kteří si včas založili švýcarský holding či lichtenštejnskou nadaci. Tedy lidé jako Karel Komárek, Pavel Tykač nebo Petr Pudil a Vasil Bobela z bpd partners.

Daňový ráj, kde neušetříte

Dostupné statistiky ukazují, že zájem o daňové ráje klesá. „Od roku 2015 se české firmy z nich začaly stahovat a odliv nabírá na intenzitě. Mezi roky 2016 a 2017 odešlo 154 společností, v období 2017 až 2018 o 72 více a vloni se jednalo o rekordních 703 subjektů,“ říká analytička společnosti Bisnode CZ Petra Štěpánová. Během posledních pěti let tak počet českých firem s vlastníkem zaregistrovaným v daňovém ráji klesl o desetinu.

Pokles je výrazný hlavně v případě dvou tradičních adres firemních holdingů – Nizozemska a Lucemburska. Počet jimi ovládaných českých firem setrvale klesá již deset let. Obliba Kypru se snižuje až v posledních dvou letech. Klesá i zájem o exotické daňové ráje, jakými jsou Seychely či Britské Panenské ostrovy. Opačný trend lze pozorovat pouze u Malty, která má perfektní podmínky pro fondy kvalifikovaných investorů, a Hongkongu, což je „přestupní stanice“ pro čínské společnosti investující v Evropě.

Jaké jsou příčiny zmíněného poklesu? Podle daňového experta Martina Felendy ze společnost Schaffer & Partner je termín daňový ráj zavádějící. Pokud si podnikatel založí holdingovou strukturu, je jedno, zda má sídlo v Česku, Nizozemsku nebo na Kypru. Ve všech případech totiž platí, že daň z příjmů právnických osob se platí v místě, kde je podnik aktivní, a výplata dividendy z dceřiné do mateřské společnosti nepodléhá dani z dividend. Pokud si český byznysmen vyplatí dividendu z holdingu na svůj účet, zdanění se nevyhne tak jako tak.

Obecně lze říci, že holdingová struktura je pro větší firemní skupiny ideální. Vlastníkovi usnadňuje řízení dceřiných firem i převádění peněz z jedné společnosti do druhé. Jenže mizejí důvody, proč mateřský holding nemít v Česku. Mezi poslední vážné důvody, proč volit například Nizozemsko, patří usnadnění prodeje firemní skupiny zahraničnímu zájemci. „Pro zahraniční investory je nizozemská společnost typu B.V. čitelnější než české holdingové struktury,“ dodává k tomu Martin Felenda.

Zavíračka v Amsterdamu

Něco jiného je, když se chystáte podnikat v Rusku a jiných postsovětských republikách, což je případ Home Creditu a dalších firem ze skupiny PPF. Díky výhodnějším smlouvám se vyplatí nejít do těchto divočejších krajin přímo z Česka, ale prostřednictvím holdingu registrovaného v Nizozemsku nebo na Kypru. Stejný postup v případě podnikání na domácí půdě však postupně vychází z módy.

Na jeden aktuální případ upozornil v únoru web euro.cz. Poskytovatel půjček Profireal Group přesunul své sídlo z Amsterdamu do Prahy. „Přemístění bude sloužit k racionalizaci obchodní činnosti a nákladů podnikání – účetních, daňových, právního poradenství, nájemného apod.,“ uvedl Profireal Group. Likvidace zahraničních struktur však není kompletní – byznysmen David Beran nevlastní poskytovatele půjček napřímo, ale prostřednictvím fondu DTMR Management se sídlem na Maltě.

Zřejmě nejznámější případ se odehrál před více než dvěma lety. Na pražské burze kotovaná společnost PFNonwovens tehdy zrušila holdingovou strukturu v Lucembursku a dnes funguje jako česká společnost. Neplatí to však o jejím většinovém akcionáři. Firma R2G Rohan má sídlo v Lucemburku a mateřská R2G Foundation, do které investovali volné peníze miliardáři Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera, je registrována v lichtenštejnském Vaduzu.

Investory láká hlavně Polsko, Česko zůstává ve střední Evropě dvojkou

Bohatí věří betonu. Ukládají peníze do kancelářských komplexů a hotelů.

Bohatí věří betonu. Ukládají peníze do kancelářských komplexů a hotelů.

Podobný případ částečného odbourání zahraničních firem se odehrál v investiční skupině bdp partners, za kterou stojí byznysmeni Petr Pudil, Vasil Bobela a Jan Dobrovský. Například firmu Ren Power CZ či kolínské Lučební závody Draslovka už neovládají prostřednictvím nizozemských holdingů; jejich sídlo na podzim roku 2018 přesunuli do Prahy. Naopak lichtenštejnské nadace, které ve firemní hierarchii stojí nad těmito holdingy, dál fungují. 

Případů, kdy čeští podnikatelé zahraniční struktury zcela odstranili, je – jak se zdá – méně. Po loňské fúzi firmy Decci s bývalým nizozemským holdingem lze v obchodním rejstříku dohledat koncové vlastníky největší tuzemské solární elektrárny u Vepřeka na Mělnicku. Ukázalo se, že největší podíly v elektrárně FVE Czech Novum mají Jarmil Šeba, Roman Vondráček a podnikatel ve stavebnictví Jaroslav Tintěra.

Podle vyjádření partnera právní kanceláře Havel and Partners Davida Neveselého se podnikání v Česku zpříjemnilo i díky nové úpravě občanského práva, které patří mezi nejmodernější v Evropě. Naopak se v poslední době stává, že holdingové struktury v Česku zakládají zahraniční podnikatelé. „Třeba holdingy a fondy kvalifikovaných investorů jsou přitažlivé nejen pro české podnikatele. Svědčí o tom jejich rostoucí oblíbenost mezi slovenskými klienty,“ říká Neveselý.

Nadace s jiným významem

Lichtenštejnské knížectví je jednou ze zemí, které na mapě světa hledáte s lupou. Státeček v Alpách tvoří všehovšudy jedenáct obcí s 38 tisíci obyvateli. Podle výše hrubého domácího produktu je první či druhou nejbohatší zemí světa (v některých žebříčcích je před ním Monako). Zdrojem bohatství je místní průmysl, ale hlavně finanční sektor, těžící z pozice země jako daňového exilu pro zámožné byznysmeny. 

Hlavním trumfem Lichtenštejnska je možnost zakládat netradiční nadace. Význam tohoto slova je poněkud posunut; zájemci z celého světa zde mohou zakládat rodinné nadace zaměřené na správu majetku a investování. Tyto nadace neplatí žádnou daň ze zisku, darovací ani dědická daň v knížectví neexistuje. Pokud nějaký neloajální bankéř opět nestáhne data o klientech a nepředá je finančním úřadům, nabízí Lichtenštejnsko i dobré utajení vlastnictví.

Kouzlo lichtenštejnských nadací objevili i mnozí čeští miliardáři. Kromě výše zmíněných případů investičních skupin R2G a bpd partners se jedná třeba o KKCG třetího nejbohatšího tuzemského byznysmena Karla Komárka. Mateřská společnost KKCG má sídlo ve švýcarském Luzernu, ale na vrcholu pyramidy se – podle údajů ve slovenském registru koncových vlastníků firem – nachází nadace rodiny Komárkových Valea Foundation. 

Zmínit můžeme také společnost Sev.en Commodities, obchodující s elektřinou, plynem a povolenkami. Tato firma ze skupiny miliardáře Pavla Tykače má sídlo v Lichtenštejnsku a v Česku podniká prostřednictvím organizační složky. Pod lichtenštejnskou nadaci je sdružen také zahraniční majetek knížecí rodiny Schwarzenbergovy, neplatí to však pro aktiva na českém území, která vlastní přímo Karel Schwarzenberg.

Nejisté Švýcarsko

Lichtenštejnsko samozřejmě není jedinou zemí mimo Evropskou unii, ve které mají čeští byznysmeni své holdingové struktury. Již zmínění Pavel Tykač a Karel Komárek mají podobně jako Tomáš Plachý starší a mladší sídlo holdingu umístěné ve Švýcarsku. Bydliště v této zemi má po „útěku z Modravy“ také bývalý spoluvlastník OKD Zdeněk Bakala. Švýcarsko přitom mezi daňové ráje nepatří, a jak se ukázalo při stíhání a odsouzení bývalých majitelů mosteckých dolů, nemá ani zájem o každého zámožného imigranta.

Co se týká dalších mimounijních destinací, holdingové struktury skupiny Penta Investments jsou registrovány na ostrově Jersey. Monako sice není vhodné pro zakládání firem, ale trvalé bydliště zde má zapsané spoluvlastník J&T Finance Group Ivan Jakabovič či realitní magnát Václav Skala.

Do křížku se státem se mohou podnikatelé z různých oborů dostat poměrně snadno. Mezinárodní arbitráž je mocný nástroj, jak se proti skutečné či domnělé újmě na majetku bránit. Lze si tipnout, že počet miliardářů s lichtenštejnskou nadací či holdingem ve Švýcarsku nebo na Jersey poroste v přímé úměře k počtu nestandardních vládních zásahů do podnikání.

Zdroj: Bisnode