Jak lze vyčíst z aktuálních dat, která na svém webu uvedla Česká národní banka, hlavní položkou přímých zahraničních investic jsou reinvestované zisky. Tedy ta část výdělku, kterou si zahraniční vlastník nestáhne k sobě formou dividend. Loni padl rekord – reinvestované zisky se vyšplhaly na 179 miliard korun. Oproti tomu objem dividend stažených z Česka dosáhl 293,5 miliardy korun a směřoval hlavně do Nizozemska, Lucemburska, Německa a Rakouska.

Propad kvůli RWE

Jádro přímých zahraničních investic tvoří investice do základního kapitálu českých firem. Může se jednat o investice „na zelené louce“, zakládání nových firem, ale také odkup zavedených firem s českými vlastníky. Tady loňský výsledek 25 miliard korun patří spíše k průměru, oproti slabému výsledku roku 2018 (4,1 miliardy korun) se však jedná o meziroční zlepšení. Výše zmíněné stažení bezmála 44 miliard korun ze základního kapitálu společnosti Innogy Česká republika způsobilo propad investic v oboru energetiky a u německých investorů. 

David Tramba

Naopak nové peníze do Česka přicházely hlavně z Nizozemska (15,3 miliardy korun), Rakouska (11,5 miliardy) a blíže nespecifikovaných offshore finančních center (13,5 miliardy). Oproti tomu příliv peněz z Ruska (712 milionů korun za rok 2019) a Číny (1,34 miliardy) zůstává poměrně nízký. Co se týká odvětví, nejvíce přímých investic směřovalo do sektoru finančních služeb – 38 miliard korun, s odstupem následuje IT včetně telekomunikací (4,4 miliardy).

Vyrovnaná bilance

Jistým překvapením může být, že objem přímých investic českých společností v zahraničí v posledních letech drží krok se zahraničními investicemi u nás. Loni takto české firmy za hranicemi investovaly 112,8 miliardy korun (vklady do základního kapitálu za 26,4 miliardy, reinvestovaný zisk 91,7 miliardy). Hlavní podíl na tom má fakt, že Petr Kellner, Daniel Křetínský, Karel Komárek, Radovan Vítek i řada dalších miliardářů nakupuje a ovládá firmy prostřednictvím holdingů registrovaných v zahraničí.