Česká pošta je v krizi, jakou v novodobé historii nepamatuje. Uzavírání poboček, propouštění zaměstnanců, rozsáhlá úsporná opatření a omezování provozní doby i rozsahu poskytovaných služeb uvolňují prostor ostatním hráčům na trhu doručování zásilek. Jak vyplývá z jejich vyjádření pro týdeník Hrot, prakticky všichni velcí aktéři posilují svou doručovatelskou síť. Kdyby snad Česká pošta v dohledné době zanikla, minimálně v balíkové přepravě by to zákazníci nejspíš ani nepocítili.

Nejdříve si shrňme, v jaké je aktuálně Česká pošta kondici. Jednoduše v bídné. Za loňský rok státní podnik zvýšil ztrátu na 1,75 miliardy korun z předchozích 681 milionů. Výnosy padají rapidním tempem: za rok zhruba o dvě miliardy na 17,5 miliardy korun. Rapidně ubylo i listovních zásilek. V důsledku vysoké inflace pošta od července rovněž výrazně zdražila. Za odeslání obyčejného dopisu aktuálně zákazník zaplatí 27 korun. Za doporučený dopis už dokonce 72 korun. To je víc, než kolik si účtují někteří alternativní dopravci nikoli za složený list v obálce, ale za rozměrnější balík. Před prázdninami došlo k uzavření tří stovek pošt, včetně některých městských s vysokou mírou návštěvnosti, 1. července skončilo 1500 pošťáků. Od srpna přijde další vlna propouštění, kdy místo ztratí dalších více než 500 lidí.

To vše za situace, kdy se vrší projevy nespokojenosti s kvalitou doručování, respektive nedoručování. Do některých domácností v hlavním městě Praze už doručovatel zavítá jen dvakrát týdně, někteří zákazníci však například na sociální síti Facebook tvrdí, že pošťačka k nim chodí už jen jedenkrát týdně. Někdejší hlavní propagační motto pošty „Dnes podáte, zítra dodáme“ již nejenže neplatí, ale je v podstatě pro smích.

„Tady chcípl pes. Kdo uteče, vyhraje,“ glosovala to autorovi tohoto článku pracovnice přepážky pošty v Praze 7, když odesílal kamarádovi knížku. Ona sama je prý ve výpovědní lhůtě, další kolegové to vážně zvažují. „To, jak se nám pracuje, už nikoho nezajímá. Denně mi zákazníci nadávají za to, za co vůbec nemůžu. Ne, já opravdu nezpůsobila, že jen po hlavním městě doručujeme dopis přes týden. Nemůžu ani za to, že naši doručovatelé mají tak obrovské rajony, že není v lidských silách je během pracovní doby ani projet, natož něco doručit. To, co dřív doručovali tři ‚balíkáři‘, má dneska stihnout jeden. Včera mi jeden zákazník pohrozil, že už si všechno nechá posílat přes jiné dopravce. Zareagovala jsem jednoduše: A jak si myslíte, že si nechávám posílat zásilky já?“ říká pracovnice pošty.

Miliardy od státu

I přes zavírání, propouštění a zdražování však pošta bude potřebovat finanční injekci ze strany vlastníka, tedy státu. „Kapitálová vyčerpanost je hlavním důvodem, proč Česká pošta potřebuje v období let 2024 až 2025 finanční injekci, aby eliminovala potenciální hrozbu insolvence. Za roky 2018 až 2023 očekáváme kumulovanou ztrátu České pošty na úrovni 5,7 miliardy korun, která se skládá z negativního výsledku hospodaření v letech 2018 až 2022 ve výši 4,2 miliardy korun a očekávané ztráty v letošním roce ve výši 1,5 miliardy korun,“ uvedl podnik v tiskové zprávě.

Zároveň představil i plány na transformaci podniku, které koncem června schválila vláda. „Jádrem transformačního plánu je vyčlenění komerčních služeb, tedy logistiky a balíkových služeb, ze státního podniku do státní akciové společnosti a pověření takto očištěné České pošty novými úkoly v oblasti digitalizace a snižování nákladů na státní správu,“ informoval podnik. Logika je jednoduchá. Komerční služby s rentabilním potenciálem by si na sebe měly být schopny vydělat samy. Ztrátové aktivity, které však mají význam pro fungování společnosti, zůstanou součástí České pošty, která bude nově plnit hlavně zadání vlastníka, tedy státu, v oblasti veřejné správy a komunikace s ní.

Jako příklad národní doručovatel ­uvedl podávání žádostí o dávky pro Úřad práce na pobočkách pošty či služby CzechPointu, jako je ověřování listin nebo výpisy z různých rejstříků. „Zprostředkujeme tak digitální komunikaci se státem pro ty občany, kteří nebudou schopni nebo ochotni na digitální komunikaci přejít, a tím odstraníme jejich sociální a lidskoprávní znevýhodnění. Zůstaneme kontaktem státu ve všech regionech, ve kterých budou státní úřady v důsledku digitalizace a snižování nákladů omezovat svoje služby,“ plánuje pošta. Na tento typ služeb bude přispívat či je zcela hradit stát jako jejich objednavatel.

Tomáš Turek, týdeník Hrot

Podobné rozdělení již dříve jako jedno ze stabilizačních opatření navrhoval někdejší vrcholový manažer podniku Jiří Rotschedl. Se svou vizí se hlásil do letošního výběrového řízení na generálního ředitele pošty. „Rozdělení podniku je jedním krokem. Dalším by mělo být osekání suchých větví – tedy redukce pozic, které nemají žádný praktický přínos. Těch je na poště ještě mnoho. Pokračoval bych zavedením samosprávných poboček, které by byly autonomnější a zodpovědné za své hospodaření. Došlo by k eliminování zbytečných linií řízení a ke zrušení nepovedeného maticového řízení, které bylo zavedeno před několika lety,“ řekl Rotschedl ve velkém rozhovoru pro Hrot (č. 23/2023).

Z desítky kandidátů však komise nakonec žádného nevybrala a řízením byl pověřen šéf jedné z divizí podniku Miroslav Štěpán. Ten si zatím na pozici podle Rotschedla příliš dobře nevede. „Za mne je to zatím dost špatné, neboť pokračuje v destrukci České pošty, kterou započal již při mém působení a kvůli níž jsem z České pošty odešel. Bohužel proškrtat se touto formou k růstu nelze. Čím více se škrtá, tím větší to způsobuje problémy. Například rušení poboček znamená zhoršení kvality, což s sebou přináší odliv zákazníků ke konkurenci, a tím urychlení poklesu výnosů. Česká pošta šetří tam, kde nemá, a tam, kde by měla, se nic neděje,“ sdělil exmanažer.

Podniku například doporučil ukončení spolupráce s ČSOB (Poštovní spořitelna, pozn. red.), která je prý pro Českou poštu nevýhodná. ČSOB podle jeho slov představuje pro Českou poštu „kladnou nulu“ do výsledku hospodaření. Bankovní a pojišťovací služby jsou pak pro mnoho pracovníků na přepážkách jen velký strašák a enormní zdroj pracovního stresu, který vede k vyhoření pracovníků. „Je to jedna z příčin negativní firemní kultury v podniku,“ míní Rotschedl.

Více boxů i doručovatelů

Jeho slova se potvrzují. Ostatní dopravci totiž i v důsledku krize pošty v řadě případů urychlili své rozvojové plány. I to málo, co je v případě pošty rentabilní, tedy doručování balíků, tak bude mít čím dál větší konkurenci. Využití slabostí pošty jako první otevřeně přiznal dopravce DPD.

„Reagujeme na rušení poboček pošt a nasazujeme nové samoobslužné boxy ve stejných lokalitách po celém Česku,“ uvedla společnost. První z letošních 250 boxů budou v provozu již během letních prázdnin. „Právě v době, kdy Česká pošta definitivně uzavírá 300 svých poboček. Nové DPD Pickup Boxy budou ve většině případů stát v blízkém okolí míst, kam byli zákazníci zvyklí chodit na poštu,“ říká Dominika Chládková, mediální zástupkyně DPD.

Pozadu nezůstávají ani ostatní. „Uzavírání poboček České pošty nebude mít na logistický trh zásadní vliv. Již nyní disponujeme nejširší sítí výdejních míst v České republice, aktuálně je jich téměř devět tisíc, z toho je přibližně 3500 Z-Boxů. Zákazníci nás najdou nejen ve městech, ale i v menších obcích a na vesnicích. V navyšování kapacity sítě průběžně pokračujeme, bez ohledu na kroky konkurenčních firem. V tuto chvíli probíhá optimalizace naší sítě. Z-Boxy přesouváme na vhodnější místa nebo také zvětšujeme kapacitu tím, že konkrétnímu Z-Boxu přidáváme další sloupce, pojme tak větší počet zásilek,“ sdělil Hrotu Kamil Chalupa, tiskový mluvčí dopravce Zásilkovna. Ten se rovněž pochlubil, že si společnost udržuje meziroční dvouciferný růst, a to i přes celkový pokles trhu e-commerce. „Velký zájem vidíme u zákazníků například právě o zasílání zásilek do Z-Boxů, meziročně se počet zásilek směřujících do těchto boxů zvýšil o 118 procent,“ sdělil Chalupa.

Roste i další konkurent pošty, společnost PPL. „Nedávno jsme otevřeli své dosud největší centrální překladiště. Nové centrum odbaví díky pokročilé automatizaci denně až půl milionu zásilek, a přispěje tak k výraznému posílení distribuční sítě. Již v současné době je pokrytí našimi výdejními místy velmi husté. Přes 3600 partnerských provozoven, takzvaných PPL Parcelshopů, doplňuje na 650 automatizovaných výdejen, PPL Parcelboxů, které jsou dostupné neustále. Nově jsme navázali spolupráci s internetovým obchodem Alza a do své sítě výdejních míst postupně integrujeme přes 1200 AlzaBoxů. Navýšením o AlzaBoxy se v PPL dostaneme blíže ke svému cíli, kterým je v ideálním případě sedm tisíc výdejních míst v České republice do konce roku 2023,“ řekl Milan Loidl, ředitel marketingu PPL.

Mezinárodní konkurence

Pošta však není ohrožena pouze ve vnitrostátní, ale rovněž v mezinárodní dopravě. Díky spolupráci s ostatními národními poštami a rovněž díky tomu, že podnik může zastupovat adresáta v celním řízení, drtivou většinu mezinárodních zásilek stále odbavují právě pošťáci. Rostoucí zájem o své služby ale pozoruje i mezinárodní logistický titán, společnost DHL. „Aktuálně je již možné zásilky DHL Express odesílat nebo vyzvedávat na 1794 místech v Česku. Vlastních boxů, takzvaných DHL Lockerů, máme 45. Už od února tohoto roku jsme ale začali spolupracovat s Alzou. Naši zákazníci tak už mohou využívat rovněž 1241 AlzaBoxů. Neustále se také rozvíjíme. Provozujeme tři třídicí centra v Praze, Brně a Ostravě a čtrnáct servisních center. Máme k dispozici více než 200 kurýrních aut,“ uvedl za DHL její generální ředitel pro Českou republiku Luděk Drnec.

V oblasti balíkového doručování tedy bude ještě pořádně rušno. Zatím se však zdá, že za kratší konec provazu tahá národní dopravce, kterému se dlouhodobě nedaří zvýšit prestiž. Na otázky Hrotu, jak chce čelit čím dál dravější konkurenci, mluvčí České pošty nereagoval. Již dříve ale podnik informoval, že chce rozvíjet svůj koncept Balíkovna, tedy síť výdejen v rámci zavedených maloobchodů či boxů. Podle údajů na webu pošty je jich přes sedm tisíc. Podle serveru Lidovky.cz pošta za loňský rok přepravila celkem 56,2 milionu balíků. Jen Zásilkovna měla ve stejném období na kontě devadesát milionů zásilek. 

Porevoluční pošta

1993

1. ledna: Vznikl státní podnik Česká pošta.

2007

srpen: Vláda Mirka Topolánka schválila záměr přeměny České pošty na akciovou společnost. Mělo jít o přípravu na případnou privatizaci.

2009

březen: Byla podepsána smlouva mezi ministerstvem vnitra a poštou o provozování systému datových schránek; správcem je ministerstvo, provozovatelem pošta.

prosinec: Pošta reaguje na vysoké náklady na pobočkovou síť. Obcím nově nabízí možnost zřídit si takzvanou Poštu Partner.

2010

duben: Pošta ukončila telegrafní službu. Už o ni nebyl zájem.

2014

listopad: Vláda Bohuslava Sobotky záměr přeměny podniku na akciovou společnost zastavuje.

2023

březen: Pošta ruší část poboček a propouští stovky zaměstnanců, řeší tak hrozbu insolvence.

červen: Vláda Petra Fialy schvaluje transformaci pošty, rozdělení na pobočky poskytující služby objednané státem (státní podnik) a na komerční doručovací firmu (akciovou společnost).