Ještě loni na jaře předpovídalo ministerstvo financí, že letos česká ekonomika razantně poroste. Analytik Hrot24 Miroslav Zámečník popisuje v aktuálním Hrotcastu, že odhady z loňského jara činily tři procenta, pak ovšem v srpnu klesly na 2,3 procenta, v listopadu na 1,9 procenta a „teď se nám to scvrklo na 1,2 procenta“.

Za příčinu považuje Zámečník především to, že v predikci nejsou zakalkulovaná veškerá rizika. Ta vidí kromě jiného v geopolitické situaci – zmiňuje třeba nejistotu v Suezském průplavu kvůli tomu, že jemenští Hútíové ostřelují v Rudém moři a Adenském zálivu obchodní lodě.

Rejdařské společnosti pak raději volí trasu kolem Afriky, což může cestu prodloužit až o dva týdny. „To vše způsobuje poruchy v dodavatelských řetězcích a může se to promítnout do zhoršeného výkonu české ekonomiky,“ upřesňuje Zámečník. 

Druhým faktorem, který ovlivňuje výkon české ekonomiky, je dění na tuzemském trhu a chování spotřebitelů. Jde zejména o to, jak lidé hospodaří se svými vklady, zda cítí optimismus a jak moc utrácejí. „Na každou nejistotu, na každé výraznější riziko reagujeme zvýšením úspor. Chováme se úplně stejně jako Němci. Jsou ale národy, které se chovají přesně opačně, a dokonce jedna ekonomická teorie říká, že to je racionální chování člověka, který nepředpokládá, že krize potrvá věčně,“ dodává Zámečník.

Tento vzorec způsobí, že se globální krize nakonec urovnají a ekonomika se rozběhne naplno, což může český spotřebitel pocítit zhruba za dvě čtvrtletí. Ani poté ale nezačnou Češi vidět věci pozitivně. „Já na to mám teorii. To je takzvaný Kalouskův syndrom, že si špatné zprávy, které sděluje vláda, pustíme ještě do zesilovače.“

Jinými slovy, chceme je vidět a číst o nich, jako by byly horší, než ve skutečnosti jsou. Podle Zámečníka je proto nutné mít takové lídry, kteří budou důvěryhodní tak, že jim společnost uvěří pozitivní zprávy. Kdo by to mohl být, si poslechněte v podcastu. 

Hrotcast najdete kromě YouTube také na Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.