Zásobníky plynu jsou zaplněné téměř po okraj, ceny elektřiny i plynu po celý rok klesaly, chladné dny dorazily později než obvykle. Zdá se, že domácnosti a podniky by i druhou zimu bez ruského plynu měly přežít bez výraznějších potíží. Ale tak jednoznačné to není. Minimálně část rodin se může opět dostat do potíží s drahými energiemi. A pokud přijdou tuhé mrazy, které budou trvat dlouhé týdny, do potíží se může dostat celá republika, vlastně celá Evropa. Navíc stále platí, že na východě se nachází agresivní Kreml, který stále bere energetické suroviny jako svou zbraň proti Evropě.

Ostatně i zvláštní vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška nedávno znovu upozornil, že od začátku války Ruska s Ukrajinou nás čekají tři složité zimy. „Tu první, nejtěžší máme za sebou, ale ještě pořád máme dvě před sebou. Může se stát leccos, včetně fyzického útoku na infrastrukturu,“ uvedl Bartuška v polovině září v Českém rozhlase. „Kdyby se stalo něco podobného jako vyhození plynovodu Nord Stream do vzduchu, domluvené dodávky z Nizozemska a Norska samozřejmě stačit nebudou.“

O pár týdnů později, na začátku října, oznámil provozovatel 151 kilometrů dlouhého plynovodu Balticconnector, který spojuje finskou a estonskou plynovou síť, náhlý pokles tlaku, přičemž bylo nutné potrubí uzavřít. Finští vyšetřovatelé následně uvedli, že podmořská část plynovodu byla poškozena úmyslně. Tamní média informovala, že v oblasti plula loď s ruskou vlajkou. „Nemůžeme vyloučit, že na poškození plynovodu Balticconnector se podílela cizí mocnost,“ uvedl šéf finské tajné služby Antti Pelttari, podle něhož vyšetřování incidentu pokračuje.

Přecitlivělý trh

Právě událost z Finského zálivu je jedním z důvodů, proč ceny plynu v posledních týdnech rostou. Mezi ty další patří ozbrojený konflikt mezi palestinským teroristickým hnutím Hamás a Izraelem, ale také nástup velmi chladného počasí. V polovině října velkoobchodní cena pro evropský trh vzrostla za pět dní o 45 procent a překročila 56 eur (téměř 1,4 tisíce korun) za megawatthodinu (MWh) a dostala se na nejvyšší úroveň od konce února.

Nutno ovšem připomenout, že loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska vyšplhala až do blízkosti 350 eur za megawatthodinu. Od té doby však výrazně klesla, k čemuž přispěly vysoké dodávky LNG. Cena plynu na burze je teď hluboko pod úrovní administrativně stanoveného stropu v České republice, který činí 2,5 tisíce korun za megawatthodinu.

Tomáš Turek, týdeník Hrot

Je pravděpodobné, že plyn, ale také elektřina na trzích ještě podraží. „Trh je stále citlivý na jakékoli zprávy,“ uvedl generální ředitel společnosti Yello Michal Kulig, podle něhož je i tuzemský trh mnohem závislejší na globální ekonomice než v minulosti, kdy dovážel plyn z Ruska. Záležet tak bude například na tom, jak dlouho potrvá palestinsko-izraelský konflikt.

„Konflikt v Pásmu Gazy, v jehož blízkosti se nachází plynárenská a ropná infrastruktura, vnesl na trhy určité nové obavy,“ konstatovala poradenská společnost Auxilione. A důležitý je samozřejmě také vývoj počasí. „Je třeba počítat s tím, že jakmile udeří mrazy, před kterými jsme poslední dobou varováni, cena se zvedne ještě více,“ sdělil Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz. „Ve spojení s počasím je nutné počítat s velmi nestabilními cenami.“

Nižší i vyšší faktury

I přes případné potíže a nestabilitu trhu se české domácnosti na letošní zimní měsíce dívají přece jen s větším optimismem než loni. Napomáhá tomu především to, že elektřina i plyn po celý letošní rok zlevňovaly.

Mnozí lidé to dokonce poznali na svých zálohách – jako například zákazníci Pražské energetiky, kteří nemají zafixovanou cenu. Firma snížila cenu dodávek elektřiny od září. Typická rodina, která elektřinou neohřívá vodu a netopí, by tak v průměru měla ušetřit necelé dva tisíce. Domácnostem s bojlerem by v peněžence mělo zůstat dokonce více než pět tisíc korun. Ještě výrazněji by měly rodiny ušetřit za plyn, u něhož Pražská energetika slibuje pokles ceny u většiny svých klientů o více než třicet procent.

Profimedia.cz

V polovině září už letos počtvrté snížila své ceny také společnost ČEZ Prodej. Firma lákala například na nový roční online produkt za necelé čtyři tisíce korun u nejběžnější sazby, což je více než o dvacet procent pod vládním stropem. Levnější je také plyn, roční fixace 1850 korun vyjde o čtvrtinu méně než strop. ČEZ Prodej zároveň snížil také ceníky dvouletých a tříletých produktů, o které začíná být mezi zákazníky v poslední době větší zájem kvůli tomu, že se v posledních měsících zastavil pokles velkoobchodních cen.

Ne všem ovšem zálohy na energie klesly. Z aktuálního průzkumu agentury Ipsos právě pro společnost ČEZ vyplývá, že zákazníků, kterým dodavatel zvýšil zálohy na elektřinu, od ledna sice ubývá, ale stále jich není málo. Totéž platí u plynu, kde se zálohy zvýšily přibližně čtvrtině domácností (oproti lednu je to asi o pětinu méně). Patří mezi ně například třicátnice Martina z jedné nevelké středočeské obce. Na konci září jí totiž vypršela dvouletá fixace na elektřinu a plyn a dodavatel jí zvýšil zálohy na dvojnásobek. „Žiju sama se dvěma dětmi. Když k tomu připočtu, co všechno ještě musím platit, tak to prostě ne­utáhnu,“ řekla žena, která začala se svým dodavatelem jednat o možnostech, jak její svízelnou finanční situaci vyřešit.

Ceny nad vládním stropem

Podobný šok může potkat další rodiny. Ačkoli ceny elektřiny a plynu letos hodně klesly, stále jsou na výrazně vyšší úrovni než před vypuknutím krize na podzim 2021. Energetický regulační úřad s odvoláním na svůj průzkum mezi dodavateli energií uvedl, že nad úrovní vládního cenového stropu pro elektřinu a plyn jsou stále stovky tisíc odběrných míst včetně domácností.

Stropy byly stanoveny na šest tisíc korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a tři tisíce korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku. O jejich platnosti pro příští rok vláda zatím definitivně nerozhodla, předpokládá se však, že budou zrušeny.

„Alespoň některé smlouvy s cenami elektřiny nebo plynu zafixovanými nad současnými cenovými stropy, jejichž platnost přesahuje období zastropování, má ve svém portfoliu většina z dotázaných dodavatelů. Cel­kově jde o 367 tisíc odběrných míst, tedy o 4,2 procenta z celkového počtu 8,94 milionu odběrných míst v České republice,“ uvedl úřad.

Podle jeho předsedy Stanislava Trávníčka většina dodavatelů už oslovila nebo v brzké době plánuje oslovit s nižší nabídkou ty zákazníky, kteří mají ceny sjednané nad cenovými stropy. V této souvislosti apeloval na domácnosti, aby na takové nabídky včas reagovaly.

„Spotřebitelům, kteří mají cenu zafixovanou nad cenovými stropy a dodavatel je dosud nekontaktoval, jednoznačně doporučujeme, aby se na něj obrátili sami, a to co nejdříve. Díky aktivnímu přístupu mohou buď získat nižší cenu u současného dodavatele, nebo přejít včas k dodavateli novému, i kdyby to mělo znamenat, že za předčasné ukončení smlouvy zaplatí sankci,“ doporučila členka rady Markéta Zemanová.

Spořiví Češi

Už citovaný aktuální průzkum agentury Ipsos také ukázal, že převažují zákazníci, kterým se zálohy na elektřinu snížily nebo zůstaly stejné. Nižší je rovněž částka, o niž byly zálohy případně navýšeny. U plynu zůstaly zálohy stejné asi třetině domácností. „Výše záloh pro domácnosti už není tak výrazný zásah do jejich běžného chodu,“ konstatovali autoři průzkumu.

Lidé se ale stále obávají zdražení elektřiny a plynu, a proto hodlají pokračovat s úspornými opatřeními, do nichž se pustili už před poslední zimou. Tlačí je k tomu i vládní rozhodnutí. Kabinet Petra Fialy (ODS) totiž na konci září rozhodl o tom, že se v lednu navrátí do cen za elektřinu poplatek za obnovitelné zdroje. Náklady se zvýší tak, že téměř vymažou pokles způsobený právě snížením cen silové elektřiny. V krizi přitom vláda platila „zelené poplatky“ za domácnosti a firmy ze státního rozpočtu.

Nejde o jedinou zrušenou státní dotaci. Vláda se rovněž rozhodla stopnout plánovanou sedmnáctimiliardovou podporu pro teplárny, které měly peníze použít na snížení koncových cen. Domácnosti napojené na dálkové teplo tak na začátku podzimu šetřily především díky nezvykle teplému počasí. Podle Teplárenského sdružení to bylo poprvé od šedesátých let, kdy se v září nemuselo topit nikde v republice.

Pavel Baroch

Teplárny zdražovaly především loni, proto kabinet počítal se sedmnácti miliardami, které měly lidem pomoci s vysokými částkami za loňský i letošní rok. Jenže letos některé teplárny díky levnějšímu plynu oznámily snížení cen. Méně tak zaplatí například odběratelé v Brně, Františkových Lázních nebo v Břeclavi. I přes zrušenou státní dotaci ale analytici neočekávají výraznější cenové nárůsty v letošní topné sezoně. To se ovšem může změnit podle vývoje počasí a situace ve světě.

Češi jsou proto nadále připraveni energiemi šetřit. Podle průzkumu Ipsosu už téměř polovina domácností určitá úsporná opatření uskutečnila. A jedna pětina je rozhodnutá, co podniknou. Nejčastěji lidé odpověděli, že mění elektrospotřebiče a žárovky za úspornější. Na druhém místě skončily stavební úpravy domu, na třetím snížení teploty v bytě nebo méně svícení. „Domácnosti stále častěji přistupují ke stavebním úpravám, pokud jim to finance dovolí,“ sdělili autoři průzkumu. Více než osmdesát procent lidí, kteří jsou ochotni investovat více než sto tisíc korun, plánuje využít některou ze státních dotací, například Novou zelenou úsporám.

Podle společnosti Amper Meteo právě díky různým úsporným opatřením klesla spotřeba elektřiny ze sítě v letošním třetím čtvrtletí na rekordní hodnoty. „Dlouhodobé úspory činí 9,1 procenta a jsou nejvyšší od počátku roku 2022,“ uvedlo Amper Meteo, podle něhož to je o 1,2 procenta více než v předchozím kvartálu. Jedním z důvodů je výrazný nárůst produkce z fotovoltaických elektráren, které ve třetím čtvrtletí vyrobily o 44 procent více elektřiny. 

Jak zákazníci vydělali na krachu Bohemia Energy

Jsou to dva roky, co český energetický trh zažil největší otřes ve své moderní historii. V polovině října 2021 kvůli rostoucím velkoobchodním cenám elektřiny a plynu skončila ze dne na den Bohemia Energy, která obsluhovala téměř milion zákazníků. Skupina doplatila na to, že uzavírala smlouvy, aniž by měla nakoupen dostatek elektrické energie a plynu. Ty dokupovala spekulativně na burze za co nejnižší ceny. Když začaly výrazně růst, firma zkrachovala. Statisíce lidí proto přešly do režimu dodávek poslední instance (DPI).

Spousta zákazníků tak zažila cenový šok, když se jim najednou zálohy na elektřinu či plyn až několikanásobně zvýšily. Televize a noviny byly plné příběhů seniorů a dalších lidí, kteří na to neměli peníze. S delším časovým odstupem se ovšem ukázalo, že na tom nakonec značná část klientů zkrachovalé Bohemia Energy vydělala. Po ruském vpádu na Ukrajinu se totiž ceny za energie úplně „zbláznily“. Zatímco ještě v létě 2021 se jedna megawatthodina elektřiny obchodovala za ceny výrazně pod sto eury, po ruské invazi to byly stovky eur, a v létě 2022 se dokonce na chvilku přiblížily k hranici jednoho tisíce eur. Podobně razantně podražil rovněž plyn.

Většina klientů zkrachovalé Bohemia Energy uzavřela smlouvy s novými dodavateli za – v danou chvíli – relativně vysoké ceny. Stačilo, aby uplynulo pár měsíců, a ukázalo se, že tyto ceny jsou nakonec vzhledem k situaci na trhu poměrně výhodné. A vzhledem k tomu, že tyto domácnosti už nechtěly zažít další finanční šok, uzavíraly smlouvy až na tři roky. A měly dokonce ještě nižší ceny, než byl vládní cenový strop na energie.

„Osud klientů Bohemia Energy názorně ukazuje, jak se nešťastná situace může nakonec změnit v ekonomickou výhodu. Klienti padlé společnosti byli pod tlakem a na základě nepříjemné zkušenosti preferovali dlouhodobou fixaci u tradiční společnosti,“ okomentoval to později výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Cena byla na tehdejší poměry vysoká, a pokud by nedošlo k válce na Ukrajině, zřejmě by časem s lítostí pozorovali lepší nabídky na trhu. Pak jim ale tyto smlouvy přinesly klid. Ceny totiž byly vesměs výrazně níže než cenový strop platící od ledna 2023, odběratelé tedy ušetřili.“