Od ruské invaze na Ukrajinu se Západ potýká s nedostatečnými kapacitami na zpracování uranu, který se používá jako jaderné palivo do nukleárních reaktorů. Globálně se vytvořila úzká místa v celém jaderném dodavatelském řetězci – a to žene cenu paliva vzhůru.

Cena obohaceného uranu se podle americké analytické společnosti UxC od začátku roku 2022 více než ztrojnásobila až na 176 amerických dolarů za jednu jednotku separační práce. Což je standard, který vyjadřuje náklady na separaci izotopů uranu během jeho obohacování a používá se pro určení nákladů na výrobu jednoho kilogramu obohaceného jaderného materiálu.

Ceny jaderného paliva rostou hlavně kvůli stále vyšší poptávce, protože jaderná energetika opět zažívá ve světě zvýšenou vlnu zájmu o výrobu energie štěpením radioaktivních prvků, napsal britský ekonomický deník Financial Times.

Rusko ale bylo ještě před válkou na Ukrajině klíčovým hráčem ve zpracování a obohacování uranu a producentem jaderného paliva pro elektrárny v řadě zemí po celém světě.

Proces výroby jaderného paliva z vytěžené uranové rudy představuje celou řadu kroků. Nejprve je třeba vyrobit uranový koncentrát, jenž se následně přeměňuje na fluorid uranový. Ten se používá během procesu obohacování uranu a následně se z něj vyrábějí pelety do palivových tyčí.

Cena fluoridu uranového se dokonce od začátku roku 2022 zvýšila na globálním trhu čtyřnásobně až na 68 dolarů za kilogram. Z toho vyplývá, že pro zpracování vytěžené uranové rudy je v současnosti globálně málo kapacit a stalo se úzkým hrdlem v celém dodavatelském řetězci, uvedli analytici UxC. Samotná uranová ruda totiž ve stejném časovém úseku zdražila „pouze“ dvojnásobně.

TradingEconomics

„Ceny zpracování a obohacování uranu odrážejí mnohem větší tlak na nabídku v důsledku rusko-ukrajinské války,“ vysvětlil generální ředitel UxC Jonathan Hinze s tím, že pouhá cena uranu neukazuje cenové dopady na celý dodavatelský řetězec jaderného paliva pro reaktory.

Rusko totiž ovládá zhruba 22 procent celosvětových kapacit na zpracování uranu a dokonce 44 procent na jeho obohacování. Samotná uranová ruda se nejvíce těží v Kazachstánu.

Západní provozovatelé jaderných elektráren se ve velkém odklánějí od využívání ruského jaderného paliva. Tento trend ještě zesiluje americký zákaz dovozu ruského jaderného paliva, který platí pro americké firmy od srpna 2024. Proto se energetické firmy orientují na jiné dodavatele paliva pro reaktory. Dalšími producenty paliva jsou kromě Spojených států také Francie, Kanada nebo Čína.

Energetičtí analytici připomínají, že západní země až dosud podceňovaly rozsáhlejší investice do těžby uranu, ale i celého zpracovatelského sektoru a výroby paliva, aby bylo možné uspokojit rostoucí zájem o prodlužování životnosti stávajících jaderných bloků a poptávku po nových reaktorech.