Venture kapitálový investor Vojta Roček ve velkém květnovém rozhovoru pro Hrot prohlásil, že ho baví pracovat s mladými lidmi, kteří jsou hladoví po úspěchu. „Chci jim pomoct vydělat peníze, aby změnili svět kolem sebe. Nemyslím si, že je to tak složité. Mladí lidé by prostě měli generovat peníze a ovlivňovat dění, jinak to za ně budou dělat ti staří. A tak by to nemělo být,“ řekl.

Partner investiční společnosti Presto Ventures považuje střední a východní Evropu za oblast, kde je mindset mladých lidí nastavený v zásadě správným způsobem. Na Západě podle něj kvůli woke a work-life balance kultuře dochází k úpadku tradičních hodnot, což v konečném důsledku vede i k menší podnikatelské aktivitě, která je ale pro rozvoj státu klíčová.

Právě z nejnovějšího průzkumu Presto Index, který zpracovala výzkumná a technologická společnost Behavio, vyplynulo, že téměř polovina mladých Čechů ve věku 18 až 24 let skutečně podnikat chce. Největší motivací přitom pro ně není vidina peněz. Touží hlavně dělat něco, co je baví, a rozhodovat se sami za sebe. A mnohdy už také přemýšlejí nad tím, jak zajistit budoucnost pro své děti.

„Chceme podporovat, aby podnikalo co nejvíc mladých lidí – dává nám to smysl. Podnikatelé mívají větší chuť hýbat stávajícím nastavením,“ uvedl k průzkumu Roček. „Byznys je navíc lékem vůči typické české špatné náladě. V hospodě si na všechno rádi postěžujeme, ale málokdo s tím pak chce něco doopravdy dělat. Podnikatelé ano.“ 

Podle Ročka jsou Češi takovým národem „hobbytů“. „Všichni mají nějaké své koníčky, kutí si něco na zahrádce, pořád něco dělají – ale v ústraní. Nechtějí se zapojovat do veřejného dění. Možná je za tím strach z neúspěchu,“ doplnil investor.

Ostatně strach je jedním z hlavních důvodů, který brzdí mladé Čechy v jejich cestě za vlastním byznysem, vyplynulo z průzkumu. Mezi další překážky pak patří i málo zkušeností nebo nedostatečný počáteční kapitál. Obava z neúspěchu je výraznější u žen než u mužů.

Podle Ročka se třeba ve Spojených státech cení, když někdo padne, ale jde to pak zkusit znovu. „U nás je tomu naopak. Podívejte se třeba na příklad ministra Ivana Bartoše, kterému se nepovedla digitalizace stavebnictví. Mladí lidé si o tom teď čtou v médiích a říkají si: ‚Tak takhle dopadnout nechci nikdy.' Já přitom miluju lidi, kterým se něco nepovede, ale jdou si pro druhou šanci. Získali velké zkušenosti a navíc existuje šance, že se poučili,“ dodal.

S tím souhlasí i Kamila Zahradníčková, šéfka startupu Lakmoos, který vytvořil 10 milionů digitálních Čechů. Ti odpoví na každý průzkum a nikdy se nenaštvou. „Musíme si uvědomit, že v naší bublině startupistů a venture kapitálových investorů je neúspěch braný jako něco, co by měl každý zažít. Ve většinové společnosti ale faily takhle oceňované nejsou,“ připomněla. „Nevidím ale jediný důvod nezačít podnikat – i kdyby můj byznys zkrachoval do pěti let, vybuduji si tím širokou základnu kontaktů a projdu těmi nejtěžšími zkouškami v pracovním prostředí.“

Ani zmíněný nedostatek zkušeností by podle ní neměl být překážkou pro začínající mladé podnikatele. „Jako zkušenost beru už třeba schopnost zdvořile odpovědět klientovi na otázku. Připravenost napsat někomu o radu. Nebo dovednost v e-mailu zbytečně nerozepisovat omáčku a nenechat tak výzvu k akci až na konec zprávy,“ tvrdí Zahradníčková.

A co by mladým začínajícím podnikatelům ulehčilo jejich start? Podle průzkumu většina z nich cítí, že by jim nejvíce pomohly rady od někoho zkušeného, finanční podpora a granty nebo třeba pomoc s osobním rozvojem a sebedůvěrou. Granty a dotace ale vnímají jako klíčové především ti, kteří podnikání teprve zvažují. 

Asi polovina oslovených mladých lidí zmínila také to, že by jim v začátcích pomohly právní a účetní služby. „Já třeba začínal podnikat jako teenager, firmu jsem měl tehdy napsanou na maminku. První nápad byl jednoduchý, pak ale přišla byrokracie a já zjistil, co doopravdy znamená podnikání. Proto jsem byl rád, když mě Vojta z Presta s tímto výzkumem o podnikání oslovil,“ popsal Marek Nebesář, obchodní ředitel Behavia.

„První dva měsíce v podnikání jsou nejtěžší. Viním z toho hlavně stát a byrokracii obecně. Startupisté musí místo toho, aby se věnovali byznysu, mít vyčleněný tým lidí, který řeší požadavky státního aparátu,“ uzavřel Roček. Podle něj se bez podpory inovací nesených podnikateli nebude u nás dít vůbec nic. „Čeká nás stagnace, nepokoje a zmar.“

Kvantitativní průzkum probíhal metodou online odběru dotazníkových dat, a to v období mezi 1. a 6. srpnem letošního roku. Zúčastnilo se ho tisíc lidí z reprezentativního vzorku online populace České republiky. Roli hrálo těchto pět demografických segmentů: pohlaví, věk, výše příjmů, vzdělání a bydliště.