Rozhodnutí státního žalobce Jaroslava Šarocha poslat k soudu Andreje Babiše za podvodné čerpání dotace na vybudování Čapího hnízda vyznělo mezi hřměním války na Ukrajině jako tiché pšouknutí. A přiznejme si, že v tuzemské politice už ani ničím jiným být nemůže.
Bude kolem toho řečí ve Sněmovně i textů v médiích ještě na pořádnou knihovnu, ale efekt z toho žádný velký nebude. Vyšetřování trvalo šest let, a že by cesta k pravomocnému rozsudku byla kratší, je krajně nepravděpodobné. A to neuvažujeme o tom, že by uspěl v prezidentských volbách, protože hlava státu je podle ústavy postižitelná pouze za velezradu.
Od soudů na trůn
Už to, že ani s obžalobou na krku není vůbec vyloučeno, že by se Andrej Babiš mohl během vlastních soudních stání stát hlavou státu, vypovídá hodně o postojích veřejnosti. Pro tu už dávno nějaká malá domů, česky řečeno krádež, není žádnou diskvalifikací pro politiku, protože se a priori předpokládá, že každý politik je potenciální nebo už potvrzený lump.
Vyčítat lidem tento cynismus nelze. Po desetiletí byli nejprve krmeni kauzami, o nichž se sice psalo v novinách, ale nic z nich nebylo, načež po revoluci na státním zastupitelství jsme si užili zase bombastických zásahů, domovních prohlídek a zatýkání politiků od vesnických starostů po poslance a razii na Úřadu vlády. Výsledek nebyl o nic lepší než to dřívější zametání. Jen přesvědčení, že kdo má politickou moc, stojí nad zákony a nakonec se mu nikdy nic nestane, posílilo.
Čapí hnízdo bylo od začátku průhledné jako lesní studánka. Vědělo se, že patří Andreji Babišovi, i to, že se tam načerpala dotace určená pro malé a střední podniky. Nikdo se tomu moc nedivil, protože podobné triky předváděli i jiní velcí kluci, kteří mají prostě v genech zakódováno, že když někde leží peníze, je třeba nebýt líný a ohnout se pro ně, i když jde vlastně o drobných padesát milionů.
Kdyby se Babiš dál staral o řepku a kostelecké párky, nikoho by taková malicherná levá malá domů nezajímala. Jenže... On se dal na politiku, a navíc velmi úspěšně, takže hezky zapadl mezi ostatní a je projevem jistého naivismu, když se tomu diví. Rozumní kluci z byznysu takovéto hlouposti nedělají a mají klid a expremiéra Babiše čeká chození po soudech.
Nebude to snadné
Leckdo z toho bude mít škodolibou radost a je pravdou, že soudní verdikt v této kauze česká politická kultura nutně potřebuje.
Pro její budoucí zdraví je ale daleko důležitější přesvědčit veřejnost, že politici berou svou práci jako službu honorovanou slušně státem a obejdou se bez faktur europoslance Polčáka. Na jeho čerstvém příběhu vidíme, že to fakt nebude jednoduché a bude to nějaký čas trvat.
A bude k tomu potřeba i zásadních změn ve fungování orgánů činných v trestním řízení, které konečně samy přestanou hrát politické hry a mediálně exhibovat s pomocí nelegálních úniků ze živých spisů a začnou předvádět práci, jež bude odsýpat a na jejím konci se nebudou až příliš často objevovat trapné blamáže.
Mimochodem, pokud by měl momentálně ten Šaroch pořádně nabito a soudy fungovaly jako na drátku, rychle a přesvědčivě, mohl by to být i první krok správným směrem.
