„Zásadní výhrady máme zejména k navrhované deprofesionalizaci povolání učitele, tj. otevření regulované profese ‚učitele‘ lidem bez pedagogického vzdělání. Jde o krok bezprecedentní a v rozporu se strategickými školskými dokumenty i praxí v ostatních vyspělých evropských zemích,“ píší politikům osobnosti a sdružení tuzemského vzdělávání, například bývalý ministr školství a profesor na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Stanislav Štech, profesorka Vladimíra Spilková z Univerzity Pardubice, děkanové všech pedagogických, přírodovědných, filozofických a tělovýchovných fakult. A dále také reprezentanti učitelů jednotlivých školních předmětů, například Asociace češtinářů, Asociace učitelů dějepisu, Asociace učitelů angličtiny či Jednota českých matematiků a fyziků.
Osobnostem tuzemského vzdělávání se nelíbí novela o pedagogických pracovnících, která nově umožní učit ve školách i lidem s vysokoškolským vzděláním, avšak bez pedagogické přípravy. To, zda je daný učitel kvalifikovaný k tomu, učit žáky a studenty, bude nově rozhodovat ředitel školy. Příslušný zákon již prošel prvním čtením ve Sněmovně. Ministr Balaš argumentuje, že stát tak řeší problém s nedostatkem učitelů některých předmětů, například matematiky či přírodních věd.
„Plnou kvalifikaci, byť na dobu tří let, může udělit ředitel školy na základě svého rozhodnutí, aniž by byla stanovena kritéria a další podmínky pro toto rozhodnutí. Vedle státu tak profesní kvalifikaci budou moci udělovat i fyzické osoby. To je v rozporu s principem tzv. regulovaného povolání, kterým se učitelství stalo v roce 2016. U regulované profese vymezuje a garantuje kvalifikační požadavky stát, a je tedy nepřípustné přenést pravomoc státu uznávat kvalifikaci do rukou jedné osoby,“ kritizují autoři dopisu.
Novela zákona však zavádí i další kontroverzní prvek. Kvalifikační studium pro budoucí učitele na druhém stupni ZŠ a SŠ budou moci nově nabízet i jiné instituce než vysoké školy. „Novými poskytovateli budou tzv. zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Těmi jsou, či mohou být, vzdělávací agentury, komerční firmy, neziskové organizace aj., které na rozdíl od vysokých škol, svázaných přísnými akreditačními pravidly, nepodléhají téměř žádné regulaci,“ varují osobnosti.
Tento bod nového zákona tvrdě zkritizovala rovněž rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. „Sdílím obavy mnoha odborníků z vysokých škol v Česku týkající se tohoto nového nastavení, neboť cítím nedostatek garance, že toto rozšíření bude ve prospěch kvality,“ uvedla rektorka. Nesouhlasné stanovisko ke sporným bodům novely již dříve vydala Česká konference rektorů a Rada vysokých škol.
Sněmovna již zákon schválila v prvním čtení. V tom dalším mají přijít na řadu pozměňovací návrhy jednotlivých poslanců. Odborníci v dopise žádají poslance a senátory, aby sporné paragrafy vypustili. Podle ministra školství Balaše se však žádné velké změny čekat nedají. Vládní poslanci, kteří zákon podporují, argumentují tím, že zákon představuje komplexní změnu. Řeší rovněž odměňování učitelů, definuje pomáhající profese ve školách, jako je školní psycholog a speciální pedagog, rovněž řeší problematiku nástupu nového učitele a jeho podporu ze strany zkušenějších kolegů. Novela má podporu vlivných školských odborů. Ty změnily své negativní stanovisko na pozitivní poté, co se do zákona dostala klauzule o uzákonění platu učitelů na 130 procentech průměrné mzdy.
