I když lidstvo vstoupilo do 21. století, které provází digitální revoluce a stále důmyslnější technologie, válka na Ukrajině, kterou svévolně rozpoutalo Rusko a režim Vladimira Putina, ukazuje, že se lidé z předchozích válečných konfliktů ve své historii nepoučili. Válka dokáže být stále stejně brutální, barbarská a nelidská.
Potvrzují to kromě svědectví ukrajinských civilistů, kteří přežili mučení Rusů, i výpovědi samotných ruských vojáků a wagnerovců, kteří přiznali, že při dobývání Soledaru nebo Bachmutu stříleli i malé děti a brutálním způsobem zabíjeli civilisty i vojenské zajatce.
Ve stejném duchu hovoří i britský generál ve výslužbě Richard Barrons, který je nyní ředitelem poradenské firmy Universal Defence & Security Solutions. Konflikt na Ukrajině bohužel i celému Západu připomíná, že nelidsky vedená válka je součástí našich životů i po skončení studené války po roce 1989. A připomíná citát pruského generála a teoretika válečnictví Carla von Clausewitze: „Válku si nemůžeš vybrat, ale válka si může vybrat tebe.“
Konflikt na Ukrajině pak ukazuje, že se plnohodnotná válka neomezuje pouze na boje profesionálních armád, ale také na nevinné civilisty. Ukrajinský národ doslova bojuje o svou vlastní existenci a přežití. V armádě bojují lidé, kteří před více než rokem byli učiteli, inženýry, dělníky, obchodníky, zdravotními sestrami. Ale i na ruské straně se stále více mobilizuje celá společnost, včetně celého průmyslu.
Logika ve válce neexistuje
I proto Barrons nabízí temnou předpověď, že válka na Ukrajině může trvat nejen několik let, ale dokonce několik dekád. „Neexistuje žádné logické pravidlo, které by říkalo, že války musí být definitivně úspěšné pro jednu, nebo druhou stranu nebo rychlé,“ řekl britský generál ve výslužbě v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa.
Dosavadní průběh konfliktu ukazuje, že boj mezi Ruskem a Ukrajinou může trvat velmi dlouho a být pro obě země značně vyčerpávající, protože ani jedna strana není ochotná k ústupkům. Ukrajina chce dobýt zpět hranice, které byly smluvně garantovány po rozpadu Sovětského svazu, když země konečně získala nezávislost.
Rusko a Putinův režim naopak nechtějí přiznat porážku a chystají se na vleklý konflikt. Kreml doufá, že pomoc Západu nakonec „vyšumí“ a Rusko dokáže ukrajinský odpor a odhodlání v dlouhodobém konfliktu zlomit.
Barrons očekává, že v této válce bude ještě dlouho docházet k velkým ztrátám na obou stranách. Nejpravděpodobnějším výsledkem bude vyčerpání a patová situace, se kterou nebude spokojen Kyjev ani Moskva. I proto by válka mohla skončit „za desítky let“.
Západ má stále obrovské kapacity
Západní společenství podle Barronse mobilizovalo pouze nepatrný zlomek svých potenciálních ekonomických i vojenských kapacit. Aby se ale Ukrajina udržela ekonomicky i vojensky nad vodou, bude potřebovat finanční podporu ve výši zhruba šesti miliard dolarů (128 miliard korun) každý měsíc.
Navíc západní obranný průmysl se bude muset také výrazně „mobilizovat“, aby mohl produkovat zbraně, a zejména munici v množství, které potřebují ukrajinští obránci. Je také pravděpodobné, že Ukrajina bude muset postupně nasadit do války celou společnost.
Na druhé straně Rusko už počítá s tím, že přejde na válečnou ekonomiku a zapojí veškeré své kapacity, které jsou ohromné. Jen vojenský průmysl zaměstnává dva miliony lidí. Navíc osazenstvo Kremlu skutečně věří tomu, že v dlouhodobém konfliktu dokáže Ukrajinu i přes západní pomoc porazit.
Barrons vidí velké riziko pro Západ v tom, že Čína nebo Indie poskytnou Rusku velké množství munice, zejména dělostřelecké. Pokud by k tomu došlo, Ukrajina by se jen těžko mohla dlouhodobě bránit, protože západní produkce ani zdaleka nedostačuje pro spotřebu ukrajinské armády. Navíc by mohlo dojít k tomu, že Rusko bude zavlečeno do většího konfliktu s celým demokratickým Západem za (tiché) podpory čínského komunistického režimu.
