Spojené státy a EU celosvětově určují trendy v potravinářské produkci, proto je žádoucí, aby se snažily zemědělskou politiku sbližovat. K tomu ale nedochází. „Je zřejmé, že existují dvě různé cesty. Myslím si, že Spojené státy a mnoho dalších zemí půjdou po jedné cestě, EU se vydá jiným směrem,“ varoval před zásadním rozporem americký ministr zemědělství Tom Vilsack. V krajním případě může dojít k potravinové válce mezi oběma břehy Atlantiku, varoval web Politico.
Brusel vyhlásil strategii Farm to Fork, jež upřednostňuje udržitelnost zemědělského sektoru. Do roku 2030 se má používání pesticidů snížit na polovinu a ekologické zemědělství má dosáhnout čtvrtiny výměry zemědělské půdy. Produkce potravin stojí za třetinou vypouštěných skleníkových plynů, i proto je reforma zásadní pro naplnění zelené politiky Green Deal.
Jednoduchá rovnice: Snížení produkce, zvýšení cen
Washington takový recept odmítá. Argumentuje tím, že to je cesta k zásadnímu snižování zemědělských výnosů, a tím i zvyšování cen potravin. Povede to prý pouze k ohrožení potravinové bezpečnosti řady zemí. Americké ministerstvo zemědělství propočítalo, že strategie Bruselu sníží celosvětově produkci potravin o jedenáct procent, a ceny jídla se zvýší dokonce o 89 procent, pokud se evropskou politikou budou řídit všechny státy světa.
Vilsack uznává, že má být produkce potravin udržitelná, ale musí být zároveň levná. Pro koncepci, která bude protiváhou EU, se snaží získat další státy na americkém kontinentu. V tomto duchu se USA snažily působit na zářijovém summitu OSN o potravinových systémech. Řada zemí totiž nechce obětovat produktivitu svého zemědělského sektoru ve prospěch udržitelnosti.
Američané chtějí zabránit tomu, aby se standardy, které prosazuje EU, staly globálními normami. Odpor proti používání pesticidů i proti geneticky modifikovaným organismům (GMO) se totiž šíří i mezi země mimo EU. Jednou z nich je Mexiko, jež chce zakázat herbicid glyfosát a dovoz geneticky modifikované kukuřice. To by samozřejmě výrazně poškodilo ekonomické zájmy Spojených států.
Francie prosazuje restrikce pro dovoz
Očekává se, že Francie bude v první polovině příštího roku, kdy předsedá Radě EU, tlačit na prosazení restrikcí v případě dovozu potravin ze třetích zemí mimo Unii. Měly by splňovat přísné podmínky nejen ohledně udržitelné produkce, ale také třeba ohledně zákazu dětské práce.
Americké zemědělské firmy se obávají, že se jim ztíží vstup na evropský trh. David Salmonsen z americké federace zemědělců American Farm Bureau Federation si neumí představit, že by Brusel mohl donutit zemědělce v jiných částech světa, aby rezignovali na růst produkce. Takový přístup kritizuje eurokomisař Frans Timmermans, jenž je hlavním advokátem evropského klimatického Green Dealu.
Spojené státy naopak navrhují, aby se zemědělská politika zaměřila na investice do nových technologií včetně produkce „umělých“ potravin, jako je maso, které se kultivuje v laboratorních podmínkách, nebo na rozšíření geneticky upravených plodin. Proti tomu ale vystupuje většina zemí EU.
Zelení bijí na poplach
Americký přístup děsí v Evropě především evropské zelené politiky. „Je to úplný opak dlouhodobé potravinové bezpečnosti a podpory zemědělských systémů, protože ničí základní část naší produkce, kterou je půda,“ reagoval rakouský europoslanec a ekozemědělec Thomas Waitz. Ministra Vilsacka obvinil, že prosazuje zájmy lobby GMO sektoru. Naopak žádá, aby Unie regulaci geneticky modifikovaných potravin zpřísnila.
Už administrativa Donalda Trumpa varovala, že bruselské plány produkce potravin povedou ke globálnímu hladomoru. Bidenův tým pokračuje v kritice politiky Farm to Fork. Také největší sdružení evropských zemědělců Copa-Cogeca se obává tlaku na snižování produkce a ztrátu konkurenceschopnosti farmářů. Navíc snižování emisí u farmářů v Evropě povede ke zvyšování emisí v jiných částech světa, jako je Brazílie.
Řada zemí Unie požaduje od Komise, aby poskytla podrobné analýzy toho, jak nová strategie ovlivní zemědělský sektor a produkci potravin na starém kontinentu. Plán na vytvoření evropského „ekologického supermarketu“ stále vyvolává řadu otazníků i mezi evropskými zemědělci.
