Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Návrat lanýže. Podnikatel chce obnovit tradici pěstování cenných hub v Česku

Lanýže se v Česku kdysi pěstovaly i jedly. Richard Beneš chce tradici obnovit s ojedinělým vědeckým přístupem.

Návrat lanýže. Podnikatel chce obnovit tradici pěstování cenných hub v Česku
Podnikatel Richard Beneš chce obnovit tradici pěstování lanýžů v Česku | Tomáš Turek týdeník HROT

Průměrná česká domácnost nasbírala podle tradičního šetření ministerstva zemědělství v loňském roce v tuzemských lesích 5,95 kilogramu hub. Houbařskou sezonu 2020 tak lze označit za průměrnou, dlouhodobý průměr se pohybuje těsně pod šesti kily na rok za domácnost. 

Mezi nasbíranými plody však (doufejme) chyběla gurmánská houba, která se v Česku poměrně hojně vyskytuje. Lanýže jsou totiž v Česku přísně chráněné, jejich sběr je zakázán pod pokutou padesát tisíc korun a lokality, kde se vyskytují, vědci a ochránci životního prostředí drží v přísném utajení. 

Přesto by mohla být delikatesa tuzemského původu v dohledné době opět k dostání. Manželé Richard a Lenka Benešovi se spolu s mikrobiologem Milanem Gryndlerem pokoušejí obnovit přerušenou tradici pěstování lanýžů. Před pár lety proto založili společnosti Český lanýž a Český lanýž servis a zájemcům od jara nabízejí sazenice stromků, které geneticky otestovali na přítomnost cenné houby. Vedle toho založili poblíž Prahy výzkumnou lanýžárnu, kde zkoušejí, jaké podmínky houbám nejvíce svědčí.

„V současné době máme na zkušebních plochách vysazeno několik set sazenic, na kterých provádíme výzkum. K nim máme připraveny k výsadbě čtyři hektary a nakupujeme další půdu. V dlouhodobém horizontu se chceme postupně dostat až na třicet hektarů. První sklizeň na zkušebních plochách bychom mohli mít za dva roky. Ve Francii už máme domluvené odběratele,“ říká v rozhovoru pro týdeník Hrot Richard Beneš, který přesto věří, že většinu hub prodá v Česku. 

Vzhledem k nejistotě, zda se vůbec nějaké lanýže urodí, jde o rizikový, ale bezesporu i vysoce výnosný byznys. Za kilo lanýže burgundského, na který se Benešovi zaměřili a pro který jsou v tuzemsku nejvhodnější podmínky, se na trhu platí patnáct tisíc korun. Za kilo běžných, volně rostoucích hub to podle zprávy o stavu lesa bylo předloni v průměru 160 korun. Kilo komerčně pěstovaných žampionů stojí podle Českého statistického úřadu zhruba 83 korun.  

Více o možnostech pěstování lanýžů si můžete přečíst v rozhovoru s Richardem Benešem a v reportáži z lanýžárny. Ty najdete v tištěném vydání týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 30. srpna 2021.