Dva roky práce dalo účetním a právníkům amerického leteckého výrobce Boeing, než se dohodli s menším brazilským konkurentem Embraer na detailech převzetí. Výsledkem měla být celosvětově dosud největší letošní fúze. Pro Boeing to mělo znamenat významné posílení: firma se ještě nestačila vzpamatovat z katastrofálního loňského roku, během něhož musela posadit na zem veškeré letouny řady 737 Max, když přišla další rána v podobě nulové poptávky ze strany aerolinií kvůli koronavirové pandemii. 

Firma začala ztrácet na evropského konkurenta Airbus, což je, emočně vzato, jako když Sparta začne ztrácet na Slavii: dlouhá desetiletí to zní jako nesmysl a najednou, než řeknete Číňan, je to skutečnost. Právě koupě Embraeru, přesněji 80procentního podílu v jeho ziskové letecké divizi, měla tuto pro Boeing nezvyklou mezeru alespoň částečně zacelit lepším pokrytím trhu s menšími letouny do kapacity 100 cestujících. 

Dobrý stroj, horší odbyt

Embraer, po obou zmiňovaných firmách světová trojka v branži, vyrábí E2, což je právě takový stroj, jenž má navíc výhodu relativní palivové úspornosti. Jeho problémem naopak je marketing - firma potřebuje bohatší distribuční síť, jež by jí zajistila spolehlivější odbyt. Pro obě strany to byl výhodný kšeft; a ruka byla na konci minulého týdne skoro v rukávě.

Daniel Deyl

A potom minulý víkend spadla klec (a Brazilcům čelist), když Boeing oznámil, že od transakce na poslední chvíli odstupuje. Důvody jsou logické - společnost bude potřebovat hodně hotovosti, aby přežila (post)virovou krizi; převzetí brazilské firmy mělo stát 4,2 miliardy dolarů.

Načasování kolapsu jednání na sobotní půlnoc však stejně pochopitelně vyrazilo leckomu dech. Na Wall Street cena akcií Boeingu nejprve poklesla na letošní minimum a do úterního večera se ustálila na ceně o 7,5 procenta nižší než v pátek.

Především brazilská strana se však ocitla v prekérní situaci. V posledních dvou letech, během nichž bylo převzetí ve hře, vsadilo vedení Embraeru vše na společnou budoucnost s Boeingem. To byl plán A, jenž počítal se zaplacením veškerých firemních dluhů a pokrytím dividendy ve výši 1,6 miliardy dolarů. Žádný plán B neexistoval.

Čínská stopa

A v tu chvíli, než řeknete Číňan, se objevil - inu, Číňan. Brazilský viceprezident - jinak generál ve výslužbě - Hamilton Mourão se nechal hned v pondělí slyšet, že kolaps transakce je „požehnáním“, protože otevírá Embraeru dveře k jednáním s čínskými partnery. „My máme know-how, oni mají poptávku,“ citovala jej agentura Reuters. „Znovu to ukazuje, že manželství s Čínou musí pokračovat, protože je nevyhnutelné,“ řekl viceprezident s pravým vojenským zápalem pro definici kruhem.

Také Mourãův šéf, prezident Jair Bolsonaro, naznačil, že nového kupce může Embraer hledat právě v Číně. Pekingský vládní list China Daily mezitím citoval Úřad pro civilní letectví, podle nějž loni objem letecké přepravy přes zpomalující ekonomiku dosáhl rekordního meziročního růstu 10,9 procenta.

O čínském zájmu o případné převzetí Embraeru také na začátku týdne informovala švýcarská banka UBS.