Největší americké technologické firmy, známé souhrnně jako Big Tech, letos navýšily své kapitálové výdaje o 50 procent na více než 100 miliard dolarů. Soutěží v rychlosti budování infrastruktury podporující umělou inteligenci. Činí tak navzdory rostoucí skepsi investorů z Wall Street stran návratnosti těchto investic, jež lze již dnes popsat jako bezprecedentní. 

Společnosti Microsoft, Alphabet, Amazon a Meta ve svých nejnovějších čtvrtletních výsledcích zveřejnily masivní nárůst výdajů za první letošní půlrok v celkové výši 106 miliard dolarů. Jejich šéfové se poté rozhodli ignorovat nervozitu na finančních trzích, které výsledky přivítaly bez nadšení, a pro následující rok a půl přislíbili ještě další navýšení investic. 

„V tuto chvíli bych raději riskoval budování kapacit dříve, než je potřeba, než příliš pozdě,“ řekl šéf Mety Mark Zuckerberg. Předpověděl zároveň, že kapitálové výdaje mateřské společnosti Facebooku by mohly letos dosáhnout 40 miliard dolarů. 

Pokud bossové Big Tech své předpovědi splní (a není důvod myslet si opak), investice jejich firem do AI by se do konce roku měly minimálně zdvojnásobit.

Bilion dolarů za pět let 

Analytici společnosti Dell'Oro Group podle listu Financial Times očekávají, že během pěti let by do infrastruktury pro AI (například do datových center) mohly firmy Big Tech nasypat až bilion dolarů. To je bezprecedentní suma, jejíž význam jen umocňuje fakt, že se firmám dosud nepodařilo přesvědčit investory, že jejich zákazníci jsou připraveni utrácet za produkty a služby AI ve velkém. 

Poslední kolo zpráv o výsledcích hospodaření velkých technologických firem a reakce na ně jako by předznamenaly aktuální paniku na trzích. Technologický index Nasdaq se v pátek výrazně propadl i kvůli rostoucí nezaměstnanosti a slabším údajům o počtu pracovních míst v USA.

Tržní kapitalizace výrobce čipů Nvidia ve třech obchodovacích dnech po sobě kolísala o přibližně 200 miliard dolarů. Konkurenční Intel, který zatím nezachytil velkou část výdajů na infrastrukturu umělé inteligence kvůli nedostatku konkurenceschopných produktů, v pátek přišel o více než čtvrtinu své hodnoty. Výprodej začal krátce poté, co firma oznámila masivní propouštění. 

Šéfové Big Tech se však za výdaje (a tím pádem méně atraktivní čtvrtletní výsledky) nijak nestyděli. Zuckerberg odhadl, že množství výpočetního výkonu potřebného k výcviku dalšího velkého jazykového modelu Meta bude „téměř desetkrát větší“ než u jeho předchozí verze. Zároveň připustil, že bude trvat léta, než mnohé funkce umělé inteligence začnou vydělávat. 

Cloud a hardware 

Podobně zněl i další jeho konkurent, Sundar Pichai z Googlu. „Když se pohybujete v technologické branži a procházíte podobným zlomovým obdobím, je riziko nedostatečných investic dramaticky vyšší než riziko investic přehnaných,“ řekl šéf Googlu, jehož výsledky investory minulý týden rovněž nenadchly.

Skepsi nezabránil ani fakt, jejž Pichai několikrát zmínil, totiž že firemní příjmy rostly velmi slušným meziroční tempem – o 11 procent na 64,6 miliardy dolarů. 

Velká část investic Big Tech směřuje do nákupu pozemků a výstavby nových datových center nezbytných pro vývoj cloudových služeb. Obrovské částky vynakládají také na hardware potřebný k trénování a provozování velkých jazykových modelů, na nichž jsou založeny jejich populární chatboty. Poptávka po cloudových službách prudce vzrostla, protože společnosti zkoušejí generativní služby umělé inteligence, aby zautomatizovaly své řídící procesy a zvýšily produktivitu.

Nová bublina? 

Investoři se však obávají, že současná vlna investic jen živí uměle nafouknutou cenovou bublinu, podobně jako před čtvrtstoletím (takzvaná dot-com bublina). Tehdy po období prudkého růstu první generace internetových firem tato bublina splaskla, ceny se prudce propadly a mnoho tehdejších technologických hvězd rychle pohaslo. 

„Toto budování se zdá být v některých ohledech podobné. Většina společností zapojených do tehdejšího budování internetu zkrachovala,“ podotknul pro FT Michael Hodel, analytik společnosti Morningstar.