Prezident USA Joe Biden oznámil, že chce výrazně urychlit prodej elektromobilů v americké ekonomice, aby už v roce 2030 tvořily 50 procent všech prodaných osobních a nákladních vozů. Jedná se o velmi ambiciózní cíl, loni totiž vozy s bateriemi tvořily jen 2,2 procenta prodaných aut.
Pomoci prodejům aut s elektrickým kabelem, jež jsou nyní výrazně dražší než srovnatelné vozy se spalovacím motorem, mají velkorysé dotace až do výše 12 500 dolarů (271 tisíc korun). Na maximální podporu ale budou mít nárok jen vozy značek, ve kterých působí americké odbory. Znamená to tedy, že současný největší výrobce elektrických vozů, firma Tesla, na maximální výši podpory nedosáhne, protože Elon Musk odborové hnutí ve svých fabrikách nepodporuje.
Když svůj záměr prezident na zahradě Bílého domu oznamoval, dělal mu společnost odborářský boss Ray Curry z organizace United Auto Workers (UAW), jenž zdůraznil, že americké automobilky musí hlavně zachovat slušné mzdy v sektoru, který je srdcem i duší americké střední třídy.
Kritický Musk chyběl
Přítomni byli i ředitelé automobilek General Motors, Ford a firmy Stellantis, jež vlastní americké značky Chrysler, Jeep a Dodge, jejichž zaměstnanci jsou organizováni v UAW. Chyběl tak pouze šéf Tesly, jež je podle prodejů čtvrtou největší americkou automobilkou a vyrábí výhradně auta bez spalovacích motorů, Elon Musk. Samotný Musk se podivil tomu, že na akci demokratického prezidenta nebyl nikdo z Tesly pozván. Zakladatel firmy je naopak znám svými kritickými názory na adresu odborového hnutí.
Odbory musí přesvědčit dostatek zaměstnanců v továrně Tesly ve Fremontu v Kalifornii, kde se dříve vyráběla auta General Motors a Toyoty. Musk čelil také obvinění z porušení pracovního práva, když propustil zaměstnance, který na Twitteru obhajoval UAW. Podnikatel-vizionář naopak tvrdí, že jeho zaměstnanci mohou být v odborech, ale proč by podle jeho slov měli platit členské poplatky „za nic“ a vzdát se nároku na akcie firmy. Že jej prezident nepozval do Bílého domu, nepřímo označil za sabotáž.
Biden podpořil návrh demokratických senátorů Rona Wydena z Oregonu a Debbie Stabenowové z Michiganu, aby se rozšířily daňové úlevy na nákup elektromobilů, jež byly před deseti lety stanoveny na 7500 dolarů, ale pro kupující vozů GM a Tesla už skončily. Biden chce, aby Kongres schválil jejich zvýšení. Základní dotace by měla být ve výši 7500 dolarů, k tomu by se přidalo 2500 dolarů pro vozy vyrobené ve Spojených státech a dalších 2500 dolarů pro značky, ve kterých působí odbory. Prezident argumentuje tím, že chce co nejvíce podporovat koupi „čistých vozidel“, jež se vyrobí v Americe a za dohledu odborového hnutí.
Výhoda pro tradiční značky
Takto nastavená podpora by vyhovovala nejvíce tradičním americkým automobilkám. Vláda navíc slíbila, že vybuduje půl milionu nových veřejných dobíjecích stanic, aby Američany přesvědčila, že má smysl si auto na lithium-iontové články koupit.
Návrh zákona o čisté energii pro Ameriku, který projednává Kongres, nyní počítá s tím, že dotace pro elektromobily se budou uplatňovat jen na auta, která stojí méně než osmdesát tisíc dolarů (1,7 milionu korun). V případě produkce Tesly by na ně nedosáhly luxusní vozy Model S a Model X. Vozy Model 3 a Model Y by měly nárok na dotaci ve výši deseti tisíc dolarů.
Administrativa také navrhuje přísnější emisní limity pro vozidla. Od roku 2023 by se měly emise ze spalovacích motorů snížit o deset procent. Americká vláda se snaží těmito kroky ovládnout celosvětový trh s elektromobily, obává se hlavně čínské konkurence.
Ekologické organizace ale upozorňují na to, že Bidenův závazek prodávat do konce dekády polovinu elektromobilů není právně závazný. Jejich zástupci naopak očekávali ráznější kroky. Například po vzoru Kalifornie zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035.
