Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
I když jsou ruští oligarchové, kteří podporují Putina a jeho válku, v EU sankcionováni, dokážou se (zatím) úspěšně bránit u soudů.
Jedním z hlavních cílů západních protiruských sankcí po napadení Ukrajiny bylo, že Západ zabaví veškerý majetek ruských oligarchů a tím je donutí, aby Putin ukončil válečný konflikt. Po více než devíti měsících bojů se ale ukazuje, že tato taktika úspěšná nebyla.
Kreml stále válčí a každý den přibývají na ukrajinské straně civilní oběti včetně dětí. Proti válce se nicméně vymezilo jen minimum ruských boháčů (jednou z čestných výjimek je fanoušek profesionální cyklistiky, podnikatel a bankéř Oleg Tiňkov, jenž se vzdal i ruského občanství a odsoudil Putinův fašismus).
Většina bohatých Rusů, na které dopadly ekonomické sankce, naopak naplno využívá vymožeností právního státu, o kterém si v Putinově autokratické říši mohou nechat pouze zdát. Jedním z příkladů je Roman Abramovič, před válkou obdivovaný majitel špičkového londýnského klubu FC Chelsea.
Britská policie musela po stížnostech u soudů konstatovat, že policejní prohlídky prostor spojených s magnátem byly nezákonné. Policie na ostrově Jersey se zavázala zaplatit Abramovičovi odškodné, protože příkazy k prohlídce jeho majetku byly získány nezákonně, uvedla agentura Reuters a zpravodajský web Politico.
Policie „souhlasí s tím, že žadatelé obdrží soukromou omluvu za nezákonné prohlídky,“ uvádí se v dokumentu. Soud přitom na jaře zmrazil Abramovičův majetek v hodnotě sedmi miliard dolarů.
„Pan Abramovič vždy jednal v souladu se zákonem. Jsme rádi, že policie v Jersey připustila chyby v souvislosti s těmito nezákonnými a nepodloženými prohlídkami,“ pochvalovala si mluvčí oligarchy, který zbohatl po rozpadu Sovětského svazu a má rovněž izraelské občanství.
Za Putinovy vlády se stal gubernátorem Čukotky a po začátku války na Ukrajině se neúspěšně snažil zprostředkovat mírová jednání mezi oběma státy. Británie jej na začátku války označila za „prokremelského oligarchu“, který byl zapojen do destabilizace Ukrajiny a ohrožoval její územní celistvost.
Bývalý majitel fotbalové Chelsea není jediným oligarchou napojeným na Putina, který se u západních soudů dovolává spravedlnosti (fakticky jde nejbohatším Rusům o zrušení zmrazení majetku a zákazu vydávání víz na Západ). Soudní dvůr EU takových případů a stížností eviduje 54. Z drtivé většiny se jedná o fyzické osoby, ale na nezákonný postup si například stěžuje i ruská státní a propagandistická televize Russia Today.
Země Evropské unie začínají v tichosti ze sankčního seznamu některé osoby vyřazovat. Například sestru sankcionovaného oligarchy Ališera Usmanova, který rovněž žaloval EU za zadržení jeho peněz na švýcarských kontech.
Ze sankčního seznamu vypadla i první manželka miliardáře a bankéře Michaila Fridmana Olga Ajzimanová. I když Fridman kritizoval válku (sám pochází z ukrajinského Lvova), je zároveň považován za jednoho z nejvýznamnějších finančníků Vladimira Putina.
Mluvčí EU Daniel Ferrie namítl, že úpravy na sankčním seznamu jsou běžné. „Vzhledem k tomu, že sankce jsou progresivní/regresivní v závislosti na tom, zda jednání/chování těch, na něž jsou zaměřené, přetrvává, nebo se změnilo, je přirozenou součástí sankčního režimu nejenom lidi na seznam přidat, ale také je ze seznamu vyřadit, pokud pro to existují důvody,“ vysvětlil Ferrie.
Podle právních expertů by měl Brusel dodatečně „utěsnit“ právní díry, které sankce doprovázejí, aby se vlivní Rusové k majetku opět nedostali. Jednou ze slabin je to, že pomahačům Putina jsou poskytovány další argumenty, proč jsou subjektem sankcí. Čím méně vysvětlování, proč jsou sankcionováni, tím lépe.
„Problém se sankčním režimem je v tom, že je často dost subjektivní v tom smyslu, že určitým způsobem určujete vztah člověka k ruské vládě. A samozřejmě to otevírá prostor pro debatu,“ vysvětlila expertka Transparency International na boj proti praní špinavých peněz Maíra Martiniová. Nicméně považuje za správné, že se mohou Rusové v rámci EU soudně bránit.
Další slabinou může být i to, že vysvětlení uvalení sankcí vychází z toho, co daní lidé dělali v minulosti. Německý profesor práva Viktor Winkler zdůraznil, že účelem sankcí má být trest za to, že oligarchové podporují válku na Ukrajině. Pokud ji nepodporují, z právního hlediska je sporné je trestat za to, co udělali v minulosti.
Martiniová dodala, že sankce uvalené na jednotlivce by měly mnohem větší váhu, pokud by EU předem stanovila kritéria, na jakém základě vybrané osoby umístí na sankční seznam. Navíc v rámci Unie chybí legislativa, jež by donutila ruské oligarchy zveřejnit veškerý majetek, který v rámci sedmadvacítky vlastní. Tento požadavek prosazuje právě Ukrajina.
Každopádně velkým trestem je i „dočasné“ zmrazení obrovských majetků v řádu stovek miliard dolarů. Soudy se totiž ve většině případů táhnou roky, a než padne konečné rozhodnutí, oligarchové, které si Putin pěstoval, se k majetku nedostanou.
