Na žebříčku světových miliardářů nezaujímá Vladislav Doronin s majetkem okolo miliardy dolarů nijak významné místo. Ale chcete-li být jeho klientem, měl by vám říkat „pane“ bankovní účet, jehož disponibilní zůstatek vypadá jako telefonní číslo s mezinárodní předvolbou. Noc strávená v některém z hotelů Doroninova řetězce Aman vás průměrně vyjde na dva tisíce dolarů – o klientelu tam však nouze rozhodně není.
Pro lepší představu o poměrech v hotelech Aman – celkem jich ve 22 zemích světa je 36 a další hotely vznikají – je dobře vědět, že striktně dodržují poměr šesti zaměstnanců na jednoho hosta. Zaměstnanci jsou zvyklí udělat téměř cokoli, aby vyhověli náročným požadavkům. Potřebujete v marockém Marrákeši zažít bílé Vánoce? Žádný problém, kamiony přivezou tuny sněhu z nedalekého pohoří Atlas.
Světlo a stín
Jindy řetězec na veletrhu Design Miami představil studio interiérového designu a jeho první kolekci nábytku - limitovanou edici s názvem Migumi, kterou navrhl proslulý japonský architekt Kengo Kuma. „Představili jsme si prostor, v němž bude nábytek umístěn, a zaměřili jsme se na stín, který vytváří světlo procházející okny,“ cituje Kumu luxusní magazín Financial Times How to Spend It.
Za celou tou parádou stojí jedenašedesátiletý rodák z Leningradu Vladislav Doronin a jeho schopnost správného načasování. Začalo to už při narození: světlo světa spatřil sedmého listopadu, na výročí ruského komunistického puče z roku 1917.
Důležitější než to však bylo, že když dostudoval moskevskou Lomonosovovu univerzitu, přesídlil do Švýcarska. Právě včas, aby se dal dohromady s Markem Richem, americkým finančnickým šejdířem (jenž si o několik let později koupil prezidentskou amnestii od Billa Clintona), jenž se stal mentorem mnoha začínajících ruských finančníků a investorů.
Doronin si coby burzovní obchodník s komoditami vysloužil schopnosti, kapitál a konexe, jež mu v roce 1991 (bezchybné načasování) umožnily založit v divokých moskevských poměrech investiční společnost Capital Group. Ta dnes v Rusku vlastní 71 komerčních projektů o celkové rozloze sedm milionů metrů čtverečních.
Oligarcha? Já?
Doronin už však oficiálně od roku 2022 nemá s Capital Group nic společného. I v tomto případě se mu načasování povedlo: v březnu onoho roku o něm napsal deník The Aspen Times, že patří k ruským oligarchům a že své nemovitosti v USA používá k praní špinavých peněz vydělaných v Rusku.
Doronin to popřel a zažaloval vydavatele listu o 20 milionů dolarů za články uvádějící, že je Rus a podporuje režim prezidenta Vladimira Putina. (Doronin vlastní švédský pas. Stran podpory režimu víme například, že jeho developerská společnost OKO prodala v roce 2016 kanceláře o 55 tisících metrů čtverečních moskevské radnici.) Žaloba přistála vydavateli The Aspen Times na stole 13. dubna. O den později se Doronin svého podílu v Capital Group (okolo 75 milionů dolarů) zbavil – převedl jej na vlastní matku.
Tou dobou však už měl Doronin rozhodně nakročeno do světa luxusního cestování. „Poprvé jsem byl v Amanpuri jako host v roce 1990,“ zmiňuje indický řetězec Aman Resorts, jejž v roce 2014 za 358 milionů dolarů sám získal. „Pracoval jsem v Hongkongu a vzpomínám si, že jsem si chtěl koupit všechno, co v tom pokoji bylo, od postelí až po popelník. Tehdy jsem se rozhodl, že jednoho dne vytvořím něco pro klienty, kteří styl Amanu milují a chtějí se podle něho zařídit i doma."
Důležitou součástí expanze bylo po roce 2014 Japonsko, kde má zenová filosofie Amanu své kořeny. I sem přišel právě včas – vláda se tehdy rozhodla podporovat mezinárodní turistický ruch daňovými úlevami. Tokijský Aman dnes patří k nejrespektovanějším hotelům planety.
Značkový kompromis
Ačkoli členství v řetězci vás přijde na 22 tisíc dolarů vstupního poplatku a poté 600 dolarů měsíčně poplatku udržovacího, dveře s klienty se netrhnou a Doronin musel brzy začít řešit expanzi. Byl si ovšem vědom, že kdyby zasypal cílové země desítkami nových hotelů, narušil by kouzlo exkluzivity. Přišel proto s novou značkou, Janu (Aman znamená v hindštině mír, kdežto Janu je duše). Její hotely jsou o polovinu levnější než Aman, ale drží jistou míru vizuální stylové podoby.
I tento kompromis těžil ze včasného příchodu. První hotely Janu otevřely v Japonsku v době, kdy se země začala vzpamatovávat z protipandemických opatření a cestování (zejména to luxusní) zažilo prudký vzestup.
V případech obou značek spolupracuje Doronin s významnými architekty. Patřila k nimi i britská architektka iráckého původu Zaha Hadid, která pro něj stavěla rezidenční komplex v Moskvě. Právě ona o něm poprvé mluvila jako o „ruském Jamesi Bondovi“, což vzápětí média po celém světě s radostí opakovala.
