Civilizovaný svět si podobně jako po roce 1945 opět klade otázku, jak je možné, že lidstvo páchá nepředstavitelná zvěrstva a válečné zločiny na jiných lidech. Jak to, že většina ruské společnosti schvaluje válku a zločiny i na civilistech v sousední zemi, se kterou má Rusko z velké části společnou historii, kulturu i jazyk? A je za válku odpovědný každý Rus?
Na tuto bolestivou otázku se snažil upřímně odpovědět i ruský spisovatel Vladimir Sorokin, který se celosvětově proslavil románem Den opričníka. „Jako Rus nepochybně sdílím kolektivní odpovědnost za rozpoutanou válku. Také se musím sám sebe zeptat, co konkrétně jsem neudělal, abych tomu zabránil. Tak to je myslím pro každého normálního člověka. A tato vina bude narůstat,“ prohlásil Sorokin v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa.
Je přesvědčen, že za válku a její zločiny musí nést „kámen na zádech“ všichni Rusové. „Můžeme za to samozřejmě všichni, nejen Putin a jeho tým. Stejně jako ve stalinských letech spoléhal režim na skutečnost, že existují miliony lidí jako Stalin a Putin – se stejným vědomím, stejnou etikou, stejným slovníkem,“ vysvětlil svůj postoj.
Sedmašedesátiletý spisovatel žil už před válkou střídavě v Moskvě a v Berlíně. Po ruské invazi se ale do Ruska nevrátil a žije v exilu v hlavním městě Německa. Už v roce 2002, krátce po nástupu Putina k moci, proputinovští aktivisté pálili jeho knihy za údajnou pornografii (v románu Modré sádlo popisuje údajný homosexuální vztah mezi Stalinem a Chruščovem).
Román Den opričníka vyšel v roce 2006 a popisuje Rusko v roce 2027 jako středověkou diktaturu po vzoru Ivana Hrozného, která je od světa izolována velkou ruskou zdí. Zdá se, že Sorokin přesně odhadl tragickou trajektorii směřování ruské společnosti.
Putin, odhodlaný nepřítel Západu
O Putinovi tvrdí, že je odhodlaným nepřítelem západní civilizace přesně v duchu indoktrinace tajné policie KGB, kterou prošel v době Sovětského svazu. Současné Rusko je v systému architektury moci totožné se středověkým režimem cara Ivana Hrozného, k další modernizaci v tomto směru v jeho rodné zemi nedošlo.
Může za to ale celá ruská společnost, protože Putinův režim od roku 2000 posiluje, ničí kritiky a občanskou společnost a řadovým Rusům to nevadí.
Společnost se stále nevyrovnala se zločiny Sovětského svazu (zejména za vlády Stalina), což je také jedním z důvodů, proč došlo k válce na Ukrajině. Kremelská propaganda má na obyvatelstvo stále obrovský vliv a slaví úspěchy s posilováním nenávisti vůči Západu i důrazem na neoimperiální ambice země. Je běžné, že se západním městům v ruské státní televizi opakovaně a vážně hrozí jaderným zničením a nikoho to nepobuřuje.
Sorokin si postěžoval, že Rusové neměli po pádu Sovětského svazu za prezidenta Václava Havla jako Československo a posléze i Česká republika. I když v Rusku žije dost lidí se zdravým rozumem, bohužel je převálcovala „setrvačnost pěti století“ brutálního carismu Ivana Hrozného. Totalitu se v ruské společnosti stále nepodařilo pohřbít, jako se to povedlo ve většině dalších východoevropských států. V současnosti společnost ovládají lidé, kteří ztratili zdravý rozum a vztah k realitě.
Každý Rus je stále ovládán strachem, ale i násilím, což se od dob Sovětského svazu nezměnilo. Režim zničil člověka jako individualitu, která se může sama rozhodovat. „Stát jednotlivce rozdrtil a on napadl své příbuzné a sousedy. Máme hluboce traumatizovanou společnost a toto trauma má nyní podobu války,“ varuje Sorokin před současným Ruskem.