I když jihoamerické zemi sliboval prezident a ekonom Javier Milei jako libertarián brutální reformy a osekání státu, stále se mu nedaří dostat zadluženou zemi z hospodářské krize. Ekonomika země se v prvním kvartále propadla meziročně o pět procent, míra inflace v červenci činila meziročně 264 procent, i když meziměsíčně klesla na čtyři procenta.

Prezidentovy reformy naráží na zuřivý odpor nejen veřejnosti, ale i politické scény. Místní kongres totiž Milei neovládá a nedokáže prosadit legislativní změny. Vládne pomocí exekutivních příkazů.

Jednou z možností, jak pomoci příjmové straně argentinského rozpočtu, je navýšení těžby nerostných surovin. Buenos Aires už dříve oznámilo, že zásadně zvýší těžbu a export ropy. Nově chce zdvojnásobit produkci lithia a mědi až na deset miliard dolarů (220 miliard korun) do roku 2027. V současnosti tyto suroviny vyváží v objemu čtyř miliard dolarů, uvedl argentinský ministr hornictví Luis Lucero.

Ministr doufá, že těžařský průmysl přidá na pracovní trh tisíce nových pracovních míst. Lucero, který je ve funkci od letošního dubna, slibuje, že první nové projekty na těžbu lithia vzniknou už ke konci tohoto roku.

Argentina se chce globálně prosadit jako klíčový producent suroviny, která je zásadní pro výrobu akumulátorů a rozšiřování elektromobility. Velkým jihoamerickým konkurentem je nyní Chile, které produkuje čtvrtinu celosvětové poptávky po lehkém kovu. Na prvním místě je Austrálie.

Navyšovat chce i těžbu mědi, jež je kvůli přechodu na obnovitelné zdroje stále žádanější surovinou a také její cena rychle roste. O těžbu mědi v zemi mistrů světa ve fotbale už projevila zájem řada zahraničních firem, jako jsou BHP, Glencore, Lundin Mining nebo First Quantum.

Probyznysová vláda „prezidenta rockera“ chce zemi otevřít zahraničnímu kapitálu, aby nastartovala uvadající ekonomiku a snížila její zadlužení. Právě zvýšení těžby nerostného bohatství má být jedním z pilířů reforem.

Lucero plánuje přilákat zahraniční kapitál rozsáhlými daňovými úlevami. Odhaduje se, že zvýšení produkce lithia bude vyžadovat investice ve výši osmi miliard dolarů (181 miliard korun), v případě mědi dokonce dvaceti miliard dolarů (452 miliard korun). Země chce pokračovat také v těžbě stříbra a zlata.