Demokratická administrativa Joea Bidena se po jeho zvolení před čtyřmi lety rozhodla ve velkém dotovat rozvoj technologií, které povedou k dekarbonozaci celé americké ekonomiky, zejména energetického sektoru.
Jednou z oblastí byla také podpora výroby fotovoltaických panelů přímo na území Spojených států, aby se snížila závislost na dovozu z Číny. Přímo na podporu výstavby nových fabrik, jež budou produkovat solární panely, mělo jít v podobě daňových úlev ohromujících šestnáct miliard dolarů (368 miliard korun). Americké firmy následně oznámily velkolepé plány na budování nových továren, které měly narušit v solární branži dominanci čínských výrobců.
Po dvou letech se ale ukazuje, že realita není tak růžová, jak to zpočátku vypadalo. Výrobci ambiciózní plány pomalu odkládají nebo je úplně ruší. Týká se to minimálně čtyř výrobních projektů. Je to způsobeno vysokými náklady na nové úvěry a také právě laciným čínským importem, všimla si agentura Bloomberg.
Výroba fotovoltaiky se totiž na americké půdě ani přes mohutné federální dotace nevyplatí. Může to posloužit i jako důkaz, že velkorysá dotační politika Bílého domu má své limity a zavedené dodavatelské řetězce z největší asijské ekonomiky nedokáže jednoduše změnit.
„Pobídky ve Spojených státech nás postavily do situace, kdy registrujeme spoustu oznámení o nových projektech, které jsou spojeny s velkými nadějemi,“ uvedl ředitel asociace Solar Energy Manufacturers for America Mike Carr.
Podmínky na trhu jsou ale natolik obtížné, že rozjet novou výrobu na americké půdě vyžaduje vysoké investice. Opakuje se tak situace před více než deseti lety, kdy se Washington pokusil zachránit americký dodavatelský řetězec v sektoru solárních elektráren pomocí daňových pobídek a uvalení cel. Proti laciné čínské konkurenci, jež je také mohutně subvencována komunistickým režimem, ale tato snaha neuspěla. Většina továren, které se snažily vytlačit z amerického trhu čínskou konkurenci, už nevyrábí.
Zástupci amerických výrobců fotovoltaiky požadují rozšíření cel na čínský dovoz, případně zavedení termínu, po kterém už nebude možné využívat fotovoltaické panely dovezené bez cel.
Jedním z příkladů odložení výroby solárních článků je projekt italské energetické společnosti Enel, která chtěla vyrábět panely v nové továrně v Oklahomě prostřednictvím dceřiné firmy 3Sun USA. Stavba továrny měla začít na podzim 2023, letos se už mělo začít vyrábět. Fabrika se ale ještě ani nezačala stavět a italská firma hledá finančního partnera, který by pomohl americkou produkci rozjet.
V texaském San Antoniu plánovala americká společnost Mission Solar Energy do roku 2024 ztrojnásobit svou produkci panelů a dalších komponentů pro solární elektrárny. I když rozšířila výrobní kapacity, zvyšování produkce se zatím nekoná, potvrdila mluvčí firmy Laura Waldrumová. Poptávka po amerických solárních panelech není na trhu dostatečná, přiznala.
A své plány rozšiřování výroby odsunuly i firmy CubicPV z Massachusetts, nebo kanadská Heliene, jež chtěla stavět novou továrnu na fotovoltaické systémy ve státě Minnesota.