Společnost BYD z Šen-čenu si rozhodně neklade malé cíle. Poté, co začala dominovat trhu s elektromobily – o prvenství se přetahuje s americkou Teslou – a západní značky děsí svým poměrem cena/kvalita/výkon, chce čínský konglomerát, který už vyrábí akumulátory a solární panely, ovládnout i další sektory v dopravě.
Od elektrických autobusů přes vlaky až po dobíjecí kamiony. Osmapadesátiletý zakladatel firmy Wang Čchuan-fu, který si vysloužil přezdívku čínský Musk, se netají megalomanskými plány na ovládnutí globální elektromobility. Chce také vyvíjet umělou inteligenci a využít ji k propojení dopravních a energetických systémů.
„Lidé si neuvědomují, že ambicí BYD je být společností zabývající se energetickým ekosystémem,“ vysvětlila Bridget McCarthyová z hedgeového fondu Snow Bull Capital se sídlem v Šen-čenu, který investoval do BYD.
Prodej osobních elektromobilů je pouze prvním krokem ke globální expanzi. Firma chce ovládnout kromě dopravy i dodávky obnovitelné elektrické energie. Wang přitom firmu v 90. letech 20. století rozjížděl jako výrobce dobíjecích baterií do telefonů pro společnosti Motorola a Nokia. Od roku 2003 začal s výrobou elektrických vozů a později i autobusů. Loni už dokázala značka BYD vyrobit tři miliony aut s elektromotory.
Výhoda čínských firem spočívá v tom, že ovládají výrobu akumulátorů, ale i větrných turbín nebo fotovoltaiky. V cenách jim západní byznys nedokáže konkurovat. Firmy z říše středu navíc v poslední době masivně investují do dalšího vývoje, takže pro západní konkurenty bude velmi obtížné je na poli zelených technologií dohánět.
Samotný Wang tvrdí, že vidí možnosti pro expanzi firmy v celé jihovýchodní Asii, Jižní Americe, na Středním východě a v Evropě. BYD už staví další fabriku na výrobu elektromobilů v Maďarsku, delší dobu tu vyrábí elektrické autobusy pro evropský trh. Další továrnu pro elektrické autobusy má v Kalifornii.
Jeden z nejbohatších Číňanů je kromě Muska přirovnáván i k Henrymu Fordovi, jenž jako první na světě začal vyráběl automobily se spalovacím motorem v masovém měřítku. K automobilkám vybudoval také impérium železných a uhelných dolů a sléváren oceli, aby nebyl závislý na externích dodavatelích.
Podobnou filozofii vyznává i Wang při výrobě elektrických aut. Fakticky kolem výroby akumulátorů „postavil“ produkci aut s elektromotory. BYD také vlastní podíly v dolech na lithium na třech kontinentech, takže má přístup k laciným surovinám. Vyrábí rovněž vlastní počítačové čipy, které se používají v čínských vozech. Jen ve výzkumu a vývoji zaměstnává společnost sto tisíc pracovníků a každý den v průměru žádá o devatenáct nových patentů.
Už nyní BYD ovládá desetinu globálního trhu se systémy ukládání energie z obnovitelných zdrojů a čeká se, že i v tomto sektoru bude tržní podíl čínské firmy růst. Zároveň společnost profituje z velkorysých čínských státních dotací. Podle ekonomického institutu v německém Kielu získala Wangova firma v letech 2018 až 2022 v přepočtu 85 miliard korun. Společnost vyváží svá auta do sedmi desítek zemí a export chce zvýšit na několik milionů vozů ročně.
