Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Největší poskytovatel služeb pro ropná pole, společnost SLB, tvrdí, že nemá důvod odcházet z ruského trhu jako další americká konkurence.
Texaská firma SLB z Houstonu odolává tlaku, aby odešla z ruského trhu a následovala americkou konkurenci jako společnosti Baker Hughes a Halliburton, jež už v reakci na válku na Ukrajině a západní sankce z Ruska odešly. SLB je přitom největším světovým poskytovatelem služeb pro těžbu ropy na moři. Kritici poukazují na to, že přispívá k zisku petrodolarů, které Kreml používá pro financování válečné mašinérie.
Generální ředitel SLB Olivier Le Peuch zdůraznil, že dodržují smlouvy s ruskými zákazníky. „Až se rozhodneme k odchodu, tak to zveřejníme,“ vysvětlil Le Peuch. „Tým tam funguje autonomně a myslím, že je do určité míry za oponou. Chráníme svůj majetek, to je naše priorita. Chráníme naše lidi,“ řekl pro Financial Times.
Ukrajina a neziskové organizace pro ochranu lidských práv vyčítají západních firmám, které zůstávají v Rusku i po dvou letech plnohodnotné války na Ukrajině, že tím pomáhají Putinovi financovat agresivní válečný konflikt. Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NACP) loni přidala SLB na černou listinu „mezinárodního sponzora války“.
Texaská firma se ale brání tím, že rozhodně nepodporuje žádné násilí, které je pácháno na obyvatelstvu Ukrajiny. Le Peuch tvrdí, že od loňského července do Ruska nedodávají žádné nové technologie, aby země nemohla rozšiřovat svou těžbu ropy.
V největší zemi světa společnost, která byla původně založena v roce 1926 v Paříži, zaměstnává na devět tisíc zaměstnanců. Aktiva firmy se v Rusku odhadují na 600 milionů dolarů. Na tržbách celé společnosti se podílí ruská divize asi pěti procenty. Celkem loni tržby činily 33 miliard dolarů.
Lela Stanleyová, jež působí v nevládní organizaci Global Witness, tvrdí, že bez pomoci západních firem by se už ruský ropný průmysl „rozpadl“. „Dva roky od začátku války by žádná západní společnost neměla podporovat nejstrategičtější ruský průmysl,“ vzkazuje manažerům západních firem. Ropnou SLB obvinila z toho, že se nepřímo podílela na zabití deseti tisíc ukrajinských civilistů, kteří už přišli během války o život.
Agija Zagrebelská z ukrajinského NACP doplnila, že SLB patří mezi více než tisícovku zahraničních společností, které stále udržují ruský válečný ekonomický systém v chodu. Kyjevská ekonomická škola uvedla, že z Ruska úplně odešlo 372 zahraničních subjektů, zůstalo naopak 1651.
Některé firmy, jako je americký potravinářský gigant Mondelēz, setrvání na ruském trhu obhajují tím, že chrání své investice. Západní vlády se částečně obávají i toho, že by zpřísnění sankcí vůči ruskému ropnému průmyslu vedlo k růstu ceny černého zlata na světových trzích.
