Ministerstvo financí původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem sto miliard korun, v srpnové predikci příjmů odhad snížilo na 64,5 miliardy korun s ohledem na vývoj cen energií.

Windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb. Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu než vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie.

Dominantně se na příjmech z windfall tax podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Podniky ve zpracovatelském průmyslu zaplatily 2,7 miliardy korun, těžební společnosti jednu miliardu korun a banky 700 milionů korun.

Výnos z mimořádných opatření sloužil k pokrytí nákladů spojených s cenovými stropy, které vláda loni stanovila pro ceny elektřiny a plynu s ohledem na jejich razantní růst. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tyto výdaje dosáhly 76,1 miliardy korun, saldo mimořádných příjmů a výdajů tedy skončilo v deficitu 18,2 miliardy korun.

Stanjura také doplnil, že v letošním roce bude stát v souvislosti s loňskými opatřeními na kompenzaci vysokých cen doplácet ještě dalších čtrnáct miliard korun. I v této souvislosti zatím nechtěl mluvit o tom, zda se zkrátí platnost windfall tax, která má platit ještě v letošním a příštím roce. Po vyhodnocení dopadu všech opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu na přelomu března a dubna chce ve vládě debatovat o budoucnosti daně. Vyloučil ale, že by platila i po roce 2025.