Hrotcast
Aby se pravicová vláda stavěla na barikády po bok odborářů, to se jen tak nevidí. „Stát vlastně nabádá lidi, aby si říkali o vyšší mzdy na úkor produktivity,“ zdůrazňuje ekonom Petr Bartoň v novém Hrotcastu Pavla Štrunce.
Další podcasty
Komentář premiéra Petra Fialy, který žádal voliče o další čtyři roky, aby země dosáhla na německé platy, získal nový rozměr. Jeho hlavní poradce Jakub Kajzler navrhl v korespondenci s centrálou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), aby to byly právě odbory, kdo zatlačí na podniky, ať lidem zvýší mzdy.
Dopis s hlavičkou Úřadu vlády a Kajzlerovým textem i podpisem zveřejnil na síti X mimo jiné i šéf ČMKOS Josef Středula. Píše se v něm například toto: „ Co se týče přibližování úrovně českých mezd k úrovni německých mezd, jeho tahounem by měly být mzdy v soukromém sektoru. Předpokládám proto, že odbory uplatní své pravomoci při kolektivním vyjednávání s příslušnými zaměstnavateli.“
Hlavním premiérovým poradcem se Kajzler tituluje v dopisu, na stránkách Úřadu vlády je veden jako ředitel odboru strategie a analýz. I tak je ovšem navýsost paradoxní, že zrovna pravicová vláda vyzývá odboráře k tlaku na soukromý sektor.
Podle ekonoma projektu Datarun Petra Bartoně je to úplný nesmysl. „Je to katastrofa. A katastrofa to je hned na několika úrovních,“ pálí tvrdě. „Prohlášení (o německých platech) se stalo karikaturou. Samozřejmě, když si tedy nalijeme čistého vína, nikdy těch německých platů nedosáhneme,“ dodává v aktuálním Hrotcastu, který si kromě našeho interního přehrávače pustíte i na YouTube, Spotify a Apple Podcasts.
Češi by museli zdvojnásobit svoje platy, jedině tak bychom Němce dohnali, zdůrazňuje Bartoň. „Pokud někdo říká, že to za čtyři roky dokážeme, tak pokud by to dál pokračovalo, stejnou větou říká, že za osm let budeme mít o polovinu vyšší platy než Němci. To je přece nesmysl.“
A k výzvě Fialova poradce říká: „Soukromé mzdy stát nemůže určovat, ty jsou výsledkem toho, jak je reálně produktivní ekonomika. A teď stát vlastně vstupuje – nebo chce vstupovat – i do toho třetího, pro něj dosud zakázaného sektoru, a říká mu, aby zvyšoval mzdy. Ale ne tím, že začne vyrábět něco lepšího. Říká, aby si lidé v něm říkali o vyšší mzdy na úkor produktivity.“
K námitce, že premiérovo vyjádření mnozí interpretují jako motivační, Bartoň dodává: „Pozor, on sice řekl, že to myslel motivačně, ale potom neustále, minimálně ty dva týdny poté, co to řekl, zdůvodňoval, proč je to realistické. Takže to nebylo řečeno ve stylu: já jsem to schválně nadsadil. On stále jede tu linku, že když uděláme správné věci, je to dosažitelné. Což není.“
Co dalšího Bartoň soudí o premiérově kritizovaném výroku? Jak se na podobné kroky Fialovy vlády dívají ekonomové a občané? Působí podobná slova skutečně motivačně? A jak je to s důvěrou lidí v současný kabinet? Poslechněte si Hrotcast s ekonomem Petrem Bartoněm. Ať již u nás na webu, nebo na YouTube, Spotify a Apple Podcasts.
