Technologie

Lidé často nejsou schopni rozlišit mezi textem napsaným živým člověkem a tím, který vygeneruje umělá inteligence. A příliš se neobtěžují ani s ověřováním faktů, zjistili američtí vědci. Ve své studii se zaměřili na rodiče, kteří vyhledávají rady ohledně zdraví svých dětí na internetu.

Lidé často nejsou schopni rozlišit mezi textem napsaným živým člověkem a tím, který vygeneruje umělá inteligence. A příliš se neobtěžují ani s ověřováním faktů, zjistili američtí vědci. Ve své studii se zaměřili na rodiče, kteří vyhledávají rady ohledně zdraví svých dětí na internetu.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Geoffrey Hinton a John Hopfield, dva vědci, kteří stáli u zrodu technologie strojového učení a vývoje neuronových sítí. První jmenovaný zároveň ale před nedávnem připojil svůj podpis pod prohlášení Centra pro bezpečnost umělé inteligence, jenž varuje před riziky technologie.  

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Geoffrey Hinton a John Hopfield, dva vědci, kteří stáli u zrodu technologie strojového učení a vývoje neuronových sítí. První jmenovaný zároveň ale před nedávnem připojil svůj podpis pod prohlášení Centra pro bezpečnost umělé inteligence, jenž varuje před riziky technologie.  

Představme si investici do nové technologie, která by za nízkou cenu mohla výrazně ovlivnit životní dráhu jednotlivce. Příkladem takové investice byla kryptoměna Bitcoin v jejích raných letech. Právě takovou příležitost představil veřejnosti v roce 2013 Davinci Jeremie prostřednictvím videa na YouTube. Jeho doporučení investovat do Bitcoinu se s odstupem času ukázalo jako mimořádně přesné a vizionářské.

Představme si investici do nové technologie, která by za nízkou cenu mohla výrazně ovlivnit životní dráhu jednotlivce. Příkladem takové investice byla kryptoměna Bitcoin v jejích raných letech. Právě takovou příležitost představil veřejnosti v roce 2013 Davinci Jeremie prostřednictvím videa na YouTube. Jeho doporučení investovat do Bitcoinu se s odstupem času ukázalo jako mimořádně přesné a vizionářské.

Představte si kvantový notebook schopný provádět složité výpočty, jako je simulace kvantové chemie či optimalizace rozsáhlých logistických sítí – úlohy, které současné nejvýkonnější počítače nezvládají. Ačkoli to může působit jako science fiction, tato budoucnost možná není tak vzdálená, jak se zdá. Odborníci se shodují, že miniaturizace kvantových počítačů je technicky proveditelná, ačkoliv stojíme před mnoha náročnými technologickými překážkami.

Představte si kvantový notebook schopný provádět složité výpočty, jako je simulace kvantové chemie či optimalizace rozsáhlých logistických sítí – úlohy, které současné nejvýkonnější počítače nezvládají. Ačkoli to může působit jako science fiction, tato budoucnost možná není tak vzdálená, jak se zdá. Odborníci se shodují, že miniaturizace kvantových počítačů je technicky proveditelná, ačkoliv stojíme před mnoha náročnými technologickými překážkami.

„Češi jsou docela skeptičtí, nechtějí si povídat s robotem. Přesto si myslím, že do tří let bude mít každý z nás svého AI společníka, se kterým se bude moci kdykoliv bavit,“ říká v rozhovoru Jiří Diblík, zakladatel startupu VOS.health.

„Češi jsou docela skeptičtí, nechtějí si povídat s robotem. Přesto si myslím, že do tří let bude mít každý z nás svého AI společníka, se kterým se bude moci kdykoliv bavit,“ říká v rozhovoru Jiří Diblík, zakladatel startupu VOS.health.

Formule 1, která svým vlivem přesahuje rámec sportu a podílí se na technologickém pokroku, inovacích v automobilovém průmyslu a zvyšování povědomí o ekologických opatřeních, stojí před významnou výzvou – přispět k řešení klimatických změn. V roce 2022 tento sport vyprodukoval 223 031 metrických tun ekvivalentu CO₂, přičemž přibližně tři čtvrtiny emisí pramenily z cestování a logistiky.

Formule 1, která svým vlivem přesahuje rámec sportu a podílí se na technologickém pokroku, inovacích v automobilovém průmyslu a zvyšování povědomí o ekologických opatřeních, stojí před významnou výzvou – přispět k řešení klimatických změn. V roce 2022 tento sport vyprodukoval 223 031 metrických tun ekvivalentu CO₂, přičemž přibližně tři čtvrtiny emisí pramenily z cestování a logistiky.