Mnoho technologických firem stojících mimo boom umělé inteligence se ještě ani nestačilo vzpamatovat z pandemického útlumu.
Mnoho technologických firem stojících mimo boom umělé inteligence se ještě ani nestačilo vzpamatovat z pandemického útlumu.
Nová vláda v Bangladéši už nechce platit obrovské sumy za elektřinu z Indie z uhelných bloků, které patří miliardáři Gautamu Adánímu.
Nová vláda v Bangladéši už nechce platit obrovské sumy za elektřinu z Indie z uhelných bloků, které patří miliardáři Gautamu Adánímu.
ČEZ v současné době připravuje stavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Vláda v červenci rozhodla o tom, že je má postavit korejská společnost KHNP, která uspěla v tendru.
ČEZ v současné době připravuje stavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Vláda v červenci rozhodla o tom, že je má postavit korejská společnost KHNP, která uspěla v tendru.
Měli by si milovníci přírody připlatit, aby viděli krásy Česka ukryté v národních parcích? A pomohlo by to v boji s overturismem, proti němuž se čím dál více lidí vymezuje? O tom všem v novém Hrotcastu s ekonomem Mirkem Zámečníkem a jeho hostitelem Pavlem Štruncem.
Má se zpoplatnit návštěva národních parků v Česku? Téma je to u nás víc než kontroverzní, zároveň ale poplatky v zahraničí výborně fungují jako odstínění nadměrného turismu. A právě ten vadí čím dál většímu množství lidí. „Overturismus vyžaduje řešení regulatorního charakteru. V Litvě jsme v národním parku platili za vstup osm euro (okolo 200 korun) a působilo to jako filtr pro masového návštěvníka,“ popisuje analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.
„Lidé, kteří jsou opravdovými milovníky přírody a rádi prozkoumávají její tajemství, by měli mít možnost to dělat s průvodcem, ale budou za to muset zaplatit víc než symbolický poplatek,“ pokračuje Zámečník v novém Hrotcastu, který si můžete pustit na YouTube, Spotify i Apple Podcasts. Ekonom přitom zdůrazňuje, že by masová turistika měla být směřována spíše do oblastí, kde způsobí co nejméně škody.
Ale nejen zpoplatnění, i zřízení nových národních parků je v Česku dosti kontroverzní téma, které vyvolává silné emoce – hlavně mezi obyvateli, jichž se vyhlášení parku týká. Jedním z hlavních důvodů je obava, že se tím podstatně zvýší turistický ruch, což může místní připravit o klid a soukromí.
„Jsou tady obavy místních obyvatel z toho, že vyhlášení národního parku bude fungovat jako jakýsi magnet, který přitáhne více turismu. A ti, kteří nepodnikají v cestovním ruchu, berou turisty jako něco, co jim znepříjemňuje život", vysvětluje Zámečník.
Přesto mohou národní parky přinést významné ekonomické výhody, pokud jsou správně spravovány a propojeny s místní komunitou. V praxi se ukazuje, že mohou být zdrojem příjmů nejen pro ty, kteří podnikají v cestovním ruchu, ale i pro širší skupinu obyvatel, kteří žijí v těsném sepětí s parkem. Pro příklad, jak to může fungovat sahá analytik Hrotu24 do Afriky.
„Tam je běžné, že národní parky poskytují pracovní příležitosti místním lidem – například jako průvodcům nebo řidičům, což může být vysoce ceněná a dobře placená práce. Kromě toho mohou parky přinášet přímé výhody, jako jsou stipendia pro děti, zlepšení infrastruktury nebo přístup ke zdravotní péči,“ říká.
A jsme zpátky u toho zpoplatnění vstupů. V Africe je totiž podle Zámečníka běžné třeba i to, že cizinci platí mnohem vyšší vstupné než místní obyvatelé. Měly by se tedy vstupy do národních parků v Česku zavést? V jaké výši? A je to vůbec přínosné řešení? Poslechněte si náš nejnovější Hrotcast, už teď na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.
