Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov možná není nejostřejším nožem v šuplíku ruských státníků (a to není nepřekonatelně vysoká laťka), ale když mu jde o krk, pozná to. Den po pohřbu šéfa žoldnéřské party Wagner Group Jevgenije Prigožina prohlásil na sociálních médiích, že je připraven zemřít za prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. Uvědomil si zjevně, že nedostatek oddanosti, již capo di tutti capi očekává, by snadno mohl urychlit jeho konec politický i fyzický.

Kadyrov napsal, že jako Putinův „pěšák“ je věrný Rusku a jeho zájmům. Příspěvek doprovodil několik měsíců starým obrázkem, na němž jsou oba zločinci vyfotografováni společně. „Jsem připraven splnit jakýkoli příkaz Vladimira Vladimiroviče, i kdyby výsledkem měla být moje smrt,“ dodal.

Nic však nenasvědčuje tomu, že by takový vývoj událostí měl být na pořadu dne. Putinův příkaz v tom smyslu by přitom byl jedním z řídkých příkladů šťastného a užitečného státnického rozhodnutí ze strany ruského prezidenta, jemuž se v této disciplíně v posledních měsících mnoho nedaří.

Kritici zmírnili tón

Kadyrov a Prigožin plnili v prvních měsících loňské invaze na Ukrajinu podobnou funkci. Oba muži rekrutovali soukromé armády a nasazovali je na bojiště. Oba také otevřeně kritizovali způsob, jakým ruské ministerstvo obrany a nejvyšší armádní generálové vedli válku.

Po neúspěchu červnové vzpoury Wagner Group proti moskevskému armádnímu velení se však Kadyrov od Prigožina distancoval a naopak zdůrazňuje svoji loajalitu vůči Putinovi.

Zdá se, že Kadyrovův okruh blízkých spojenců se za to dočkal kýžené odměny. Někteří jeho příslušníci získali od Kremlu nedávno rozkradený zahraniční majetek (například aktiva francouzského výrobce jogurtů Danone).

Naopak kritici Kremlu, včetně těch bojechtivých, čelí zesílené represi. Generála Sergeje Surovikina, o němž je známo, že měl k Prigožinovi blízko, bezprostředně po vzpouře zadržely bezpečnostní služby. V den, kdy Prigožin zemřel, jej nadřízení odvolali z jeho armádního postu.

Igor Girkin, bývalý zpravodajský důstojník FSB, který kritizuje vedení ukrajinské války jako příliš nerozhodné, se zase dočkal obvinění z extremismu a od poloviny července tráví svůj čas ve vězení. Jeho ultranacionalističtí souputníci pochopili a svoji kritiku – jež je nepřímou kritikou Kremlu – od té doby podstatně zmírnili. Prigožinova smrt vyslala (i jim srozumitelný) signál o nutnosti vyjadřovat ruskému vládci a jeho činům naprostou loajalitu.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve středu nevyloučil cizí zavinění pádu Prigožinova letadla, ale řekl, že je třeba počkat na výsledky vyšetřování. Demonstroval tak obvyklé ruské puntičkářství ve vztahu k jednotlivým procesním bodům důvěryhodné správy země. 

Řekl také, že Rusko nedovolí žádným dalším zemím, aby pomáhaly při vyšetřování. To je zdvořilostní gesto v podobných chvílích v civilizovaném světě obvyklé. Za normálních okolností by se ho tentokrát dostalo Brazílii, která vyrobila letadlo Embraer, jehož havárii vyšetřování zkoumá.

Bezděčný komik

Kadyrov sám dosud válečnému úsilí napomohl nejvíce v bezděčné roli komika. Nejprve vyslal na Ukrajinu nezkušené muže, kteří bavili svět videozáznamy vlastního nerovného boje s ukradenými motocykly, jež neuměli řídit. Jindy se z ruského Telegramu rozšířil do světa meme v podobě kozy odpočívající vleže na trávníku. U ucha má mobilní telefon a v bublině říká: „Kadyrove, jsem těhotná.“