Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Moderní kravíny a další zemědělské budovy a technologie sice pomáhají farmářům, ale škodí vlaštovkám, jiřičkám nebo sýčkům. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd zjistili, že v modernizovaných farmách je třikrát méně ptactva než ve starých objektech.
Početnost dříve běžných ptáků zemědělské krajiny v posledních desetiletích prudce klesá. Jedním z důvodů může být podle vědců to, že se vybrané druhy přesunuly nebo byly intenzivním hospodařením na polích vytlačeny mimo zemědělskou krajinu – třeba právě do farem s chovem hospodářských zvířat a jejich okolí.
Problémem je, že se i tyto „ostrovy života“ mění tak, že jsou pro ptáky nevhodné. Podle vědců, jejichž práce byla publikována v časopise Journal of Applied Ecology.k úbytku hnízdícího ptactva výrazně přispívá modernizace kravínů a dalších zemědělských objektů. Dopad to má i na množství hmyzu, který je pro ptáky základem jejich potravy.
„V intenzivně obhospodařované homogenní krajině s nedostatkem krajinných prvků mohou zemědělské farmy představovat ostrovy druhové rozmanitosti ptáků. Pro některé ptačí druhy - sýčky, chocholouše, sovy pálené - jsou tato území přímo klíčovým biotopem pro přežití,“ upozornil Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců.
Jenže proti tomu působí dva zásadní procesy: opuštění aktivního hospodaření, tedy ukončené chovu hospodářských zvířat, nebo právě modernizace farem. Vědci přitom zjistili, že druhová bohatost je výrazně nižší v nových nebo rekonstruovaných objektech. Zřetelné to je zejména u druhů hnízdících na budovách nebo uvnitř stájí.
Nižší byly rovněž počty hnízd typických druhů: 1,6krát méně hnízd vrabce domácího, 8,7krát nižší počet hnízd jiřiček a 9,8krát nižší počet hnízd vlaštovek. „U počtů starých hnízd, tedy používaných v předchozích hnízdních sezonách, byl tento rozdíl ještě znatelnější: 13,8krát nižší počty starých hnízd vlaštovek, a dokonce 21krát nižší počty starých hnízd jiřiček v nových stájích,“ uvedl Martin Šálek.
Příčinou úbytku ptáků v okolí modernizovaných farem je pokles vhodných hnízdišť a také snížení potravních zdrojů, tedy hmyzu. Nové, respektive modernizované zemědělské budovy tvoří polootevřené stáje a rolovací postranní stěny s konstrukcí z ocelových a dřevěných materiálů.
V těchto typech staveb chybějí půdní prostory, které u starších typů farem poskytují spoustu příležitostí pro hnízdění ptáků a úkryty i pro další zvířata - například netopýry. Nové stáje tak nejsou vhodné nejenom pro dutinové hnízdiče, kteří postrádají dutiny a štěrbiny, ale i druhy vlaštovek, jež na použitých materiálech nedokážou upevnit svá hnízda.
