Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Evropský patentový úřad a Mezinárodní energetická agentura tvrdí, že řada technologií, které počítají s řešením dopadů klimatické změny, je teprve v rané fázi vývoje. Až polovina emisí, jež se mají do roku 2050 snížit, spoléhá na technologie, které nejsou na trhu.
Rok 2050 by měl být klíčovým datem pro budoucnost bez emisí uhlíku. Shodují se na tom mezinárodní organizace, jednotlivé vlády států a řada firem. Spoléhá se přitom na masivní využití zelených technologií, jež umožní dopravu, průmysl, služby i provoz domácností přeměnit tak, že nebude nutné spalovat fosilní zdroje k výrobě energie.
Problém je ale u mnoha technologických zlepšováků v tom, že jsou ve fázi vývoje nebo technologického demonstrátoru a ke komerčnímu nasazení musí urazit řadu let a také potřebují hodně financí. Upozornila na to zpráva Evropského patentového úřadu (EPO) a Mezinárodní energetické agentury (IEA).
Pro naplnění globálních cílů v rámci ochrany klimatu je zapotřebí výrazně zrychlit inovace v oblasti čisté energie. „Zhruba polovina objemu snížení emisí do roku 2050, aby bylo dosaženo čisté nuly, musí pocházet z technologií, jež ještě nejsou na trhu,“ varoval výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
Zpráva o patentech v sektoru obnovitelných a čistých energií hovoří o mezinárodních patentových rodinách (IPF), což jsou většinou patenty podané v různých zemích, které ale specifikují stejné technické řešení. Lze je považovat za indikátor toho, jakým směrem se budou ubírat technologie v dané oblasti v následujících letech.
Počet patentů pro vynálezy související se zelenými energetickými technologiemi sice za posledních dvacet let rostl, tempo růstu ale v posledních letech zpomaluje. V letech 2017 až 2019 bylo roční tempo růstu po celém světě 3,3 procenta, v letech 2000 až 2013 ale počet patentů v této oblasti rostl v průměru o 12,5 procenta ročně. Tedy čtyřikrát rychleji.
„Zpráva je jasnou výzvou k akci zaměřené na zintenzivnění výzkumu a inovací v oblasti nových nízkouhlíkových technologií a zlepšení těch stávajících,“ zdůraznil předseda EPO Antonio Campinos.
Od roku 2000 bylo podáno už celkem 420 tisíc IPF v oblasti nízkouhlíkové energie, ve většině případů se ale vynálezy nedostaly až do fáze průmyslové výroby a uplatnění na trhu. Zaměření patentů se přesouvá od dodávek energie z obnovitelných zdrojů ke koncovým řešením. V posledních pěti letech se většina patentů zaměřuje na dopravu, průmyslovou výrobu a technologie ve stavebnictví.
Jedná se hlavně o nová řešení pro akumulátory, vodík a chytré přenosové sítě, případně o technologie pro zachycování uhlíku a jeho využití. Většina nových patentů se zaměřuje na zlepšení využití obnovitelných zdrojů energie a zvýšení jejich flexibility.
Inovace v poslední dekádě „drží“ zejména automobilový průmysl. V počtu patentů v oblasti zelené energie vede Toyota, která v období 2000 až 2019 podala žádosti na 13 124 patentů. Následují výrobci akumulátorů, Samsung podal 12 023 žádostí o patentovou ochranu, Panasonic 10 073.
Z patnácti nejaktivnějších společností patří dvanáct mezi výrobce aut nebo hlavní dodavatele automobilového průmyslu. Ze sousedního Německa to je Volkswagen a firmy Robert Bosch a Siemens. Mezi další aktivní automobilky patří GM, Ford, Honda a Hyundai.
Japonsko vede v absolutním počtu patentů v oblasti nízkouhlíkových technologií. V letech 2000 až 2019 jich registrovalo 111 833, Spojené státy 89 344, na třetím místě je Německo s 52 684. Japonské firmy a instituce vedou v oblasti inovací elektrických vozidel, baterií a vodíkových technologií, americké společnosti zase v letectví, biopalivech a technologiích na zachycování a ukládání uhlíku.
