Rok 2050 by měl být klíčovým datem pro budoucnost bez emisí uhlíku. Shodují se na tom mezinárodní organizace, jednotlivé vlády států a řada firem. Spoléhá se přitom na masivní využití zelených technologií, jež umožní dopravu, průmysl, služby i provoz domácností přeměnit tak, že nebude nutné spalovat fosilní zdroje k výrobě energie.

Problém je ale u mnoha technologických zlepšováků v tom, že jsou ve fázi vývoje nebo technologického demonstrátoru a ke komerčnímu nasazení musí urazit řadu let a také potřebují hodně financí. Upozornila na to zpráva Evropského patentového úřadu (EPO) a Mezinárodní energetické agentury (IEA).

Pro naplnění globálních cílů v rámci ochrany klimatu je zapotřebí výrazně zrychlit inovace v oblasti čisté energie. „Zhruba polovina objemu snížení emisí do roku 2050, aby bylo dosaženo čisté nuly, musí pocházet z technologií, jež ještě nejsou na trhu,“ varoval výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Zpráva o patentech v sektoru obnovitelných a čistých energií hovoří o mezinárodních patentových rodinách (IPF), což jsou většinou patenty podané v různých zemích, které ale specifikují stejné technické řešení. Lze je považovat za indikátor toho, jakým směrem se budou ubírat technologie v dané oblasti v následujících letech. 

Tempo zpomaluje

Počet patentů pro vynálezy související se zelenými energetickými technologiemi sice za posledních dvacet let rostl, tempo růstu ale v posledních letech zpomaluje. V letech 2017 až 2019 bylo roční tempo růstu po celém světě 3,3 procenta, v letech 2000 až 2013 ale počet patentů v této oblasti rostl v průměru o 12,5 procenta ročně. Tedy čtyřikrát rychleji.

„Zpráva je jasnou výzvou k akci zaměřené na zintenzivnění výzkumu a inovací v oblasti nových nízkouhlíkových technologií a zlepšení těch stávajících,“ zdůraznil předseda EPO Antonio Campinos.

Od roku 2000 bylo podáno už celkem 420 tisíc IPF v oblasti nízkouhlíkové energie, ve většině případů se ale vynálezy nedostaly až do fáze průmyslové výroby a uplatnění na trhu. Zaměření patentů se přesouvá od dodávek energie z obnovitelných zdrojů ke koncovým řešením. V posledních pěti letech se většina patentů zaměřuje na dopravu, průmyslovou výrobu a technologie ve stavebnictví. 

Jedná se hlavně o nová řešení pro akumulátory, vodík a chytré přenosové sítě, případně o technologie pro zachycování uhlíku a jeho využití. Většina nových patentů se zaměřuje na zlepšení využití obnovitelných zdrojů energie a zvýšení jejich flexibility. 

Automobilový průmysl a inovace

Inovace v poslední dekádě „drží“ zejména automobilový průmysl. V počtu patentů v oblasti zelené energie vede Toyota, která v období 2000 až 2019 podala žádosti na 13 124 patentů. Následují výrobci akumulátorů, Samsung podal 12 023 žádostí o patentovou ochranu, Panasonic 10 073.

Z patnácti nejaktivnějších společností patří dvanáct mezi výrobce aut nebo hlavní dodavatele automobilového průmyslu. Ze sousedního Německa to je Volkswagen a firmy Robert Bosch a Siemens. Mezi další aktivní automobilky patří GM, Ford, Honda a Hyundai.

Japonsko vede v absolutním počtu patentů v oblasti nízkouhlíkových technologií. V letech 2000 až 2019 jich registrovalo 111 833, Spojené státy 89 344, na třetím místě je Německo s 52 684. Japonské firmy a instituce vedou v oblasti inovací elektrických vozidel, baterií a vodíkových technologií, americké společnosti zase v letectví, biopalivech a technologiích na zachycování a ukládání uhlíku.