Průměrná teplota Země se zvyšuje, a s tím rostou i snahy většiny vlád snižovat emise skleníkových plynů, které vznikají spalováním fosilních zdrojů. Jak ale upozornil Andrew Gilmour, šéf berlínské nadace Berghof Foundation a autor knihy The Burning Question: Climate and Conflict, změna klimatu zhoršuje vyhlídky, že se podaří veškeré spory ohledně opatření, jak zabránit oteplování planety, vyřešit smírně a mírovou cestou.

Obává se, že přílišné „tlačení na pilu“ řady vlád, které chtějí za každou cenu dosáhnout co nejrychleji uhlíkové neutrality ve společnosti i ekonomice, zvyšuje rizika násilných konfliktů mezi lidmi. Jedním z příkladů jsou protesty žlutých vest ve Francii z roku 2018, kdy snaha Macronovy vlády zdražit pohonné hmoty vyvolala masivní protesty po celé zemi galského kohouta. Francouzská vláda pak byla nucena své záměry přechodu na zelená paliva korigovat.

Radikalismus na obou stranách „kulturní války o uhlík“ ale může podle Gilmoura s dalším růstem teploty zásadně narůstat a vyvolat i občanskou válku. Hrozí to zejména v méně stabilních regionech, jako je Afrika nebo Asie.

Konkrétně zmínil státy, které ve velkém těží fosilní zdroje a jejich ekonomiky jsou na nich životně závislé: Irák, Libyi a Nigérii. Přitom jsou zmítány korupcí a vysokou mírou politické a vojenské nestability. Přechod na obnovitelné zdroje v jiných částech planety může způsobit, že tyto země ovládnou extremistické a teroristické skupiny, jako je Boko Haram, al-Káida a Islámský stát.

Ozbrojenými konflikty jsou ale ohroženy i země, které těží nerostné suroviny, jež jsou nezbytné pro energetickou transformaci. Jednou z nich je Demokratická republika Kongo, která má největší zásoby kobaltu na světě a sedmé největší zásoby mědi. Už nyní tu o vliv na těžbu bojují Spojené státy a Čína.

Aby se zabránilo vzniku dalších konfliktů, je potřeba, aby země, jež jsou ekonomicky závislé na produkci ropy a zemního plynu, diverzifikovaly své ekonomiky tak, aby se této závislosti zbavily. K tomu už dochází v případě bohatých států v oblasti Perského zálivu.

Západní vlády by se měly hlavně zaměřit na chudší regiony a nepodporovat v rámci dodavatelských řetězců prohlubování regionálních konfliktů. Také by měly pomoci chudším státům budovat nové obnovitelné zdroje ve formě solárních a větrných parků, navrhuje šéf berlínské nadace.