Po letech handrkování začal od loňského roku platit nový limit. Jednu plodinu již není možné pěstovat na ploše větší než třicet hektarů. Opatření má za cíl rozbít monokulturní lány, které vyčerpávají půdu a přispívají k erozi. Ačkoli se stále jedná o plochu o velikosti sedmi Václavských náměstí, zástupci agrárníků nevynechají jedinou příležitost ke kritice opatření, které je podle nich silně omezuje.

Minimálně na část zemědělců by však s novou vládou mohl dopadnout ještě tvrdší limit. V pondělí jmenovaný nový ministr zemědělství za KDU-ČSL Zdeněk Nekula chce na některých územích maximální možnou velikost půdního bloku ještě snížit.

„Že se podařilo snížit výměru půdních bloků maximálně na třicet hektarů, byl obrovský krok a nesmírně si toho cením. Na to bych chtěl navázat,“ řekl Nekula při uvedení do funkce. Podle něj je třeba debatovat o zmenšení polí v silně erozně ohrožených oblastech na deset hektarů.

Není však zřejmé, jak velkého území by se nové omezení dotklo. Podle ministerské zprávy o stavu zemědělství za rok 2020 je vodní erozí silně ohroženo 57,2 tisíce hektarů půdy, což představuje 2,35 procenta zemědělské půdy v Česku. Dalších 21,74 procenta půdy je vodní erozí ohroženo mírně. Pokud jde o větrnou erozi, která se definuje jinou metodikou, spadá zhruba 4,5 procenta půdy do kategorie nejohroženější nebo silně ohrožené. 

Jiná čísla však uvádí ministerstvo životního prostředí, s nímž chce Nekula o novém limitu jednat. Podle resortu je vodní erozí silně ohrožena více než polovina zemědělského půdního fondu, 15,6 procenta pak extrémně. Ročně to způsobuje ztrátu 21 milionů tun ornice, což ministerstvo vyčíslilo na 4,3 miliardy korun. U větrné eroze se oba resorty na podílu nejohroženějších a silně ohrožených půd vzácně shodnou.