Jednou to přijít muselo. Po téměř devět měsíců války si Ukrajina držela v konfliktu s Ruskem (téměř bezvýhradnou) přízeň Západu vyspělým diplomatickým vystupováním, neočekávaně kvalitní organizací vlastní obrany a vysokým mravním kreditem.

Posledně jmenovaný – a životně důležitý – atribut získala již rolí napadeného; a Kyjev si dával velmi záležet na bezchybné komunikaci, aby si jej udržel. Kde Rusové lhali jako pominutí, ukrajinská oficiální komunikace byla spolehlivá. Moskva za celou dobu války nenašla způsob, jak to změnit.

Středa 16. listopadu může být momentem, který toto vnímání konfliktu promění v neprospěch Ukrajiny. Ve středu propukla neshoda mezi Kyjevem a jeho západními spojenci ohledně toho, kdo odpálil raketu, která v úterý večer explodovala v Polsku. NATO, Varšava a USA uvedly, že zbraň pravděpodobně – během ruského raketového útoku – vypálily ukrajinské jednotky protivzdušné obrany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to zpochybnil a trval na tom, že „nepochybuje“, že raketa, která v úterý odpoledne dopadla na vesnici Przewodów poblíž ukrajinských hranic a zabila dva lidi, nebyla ukrajinská.

První zprávy mluvily o tom, že do Polska dopadly dvě ruské rakety (míněno tak, že je vypálili Rusové). Mnoho médií, včetně týdeníku Hrot, zprávy v tomto duchu uveřejnilo a interpretovalo různě jako omyl, případně ruskou provokaci.

Odpovědnost nese Moskva

Postupně se však ti, kdo k informacím měli přístup, začali přiklánět k názoru, že raketa byla ukrajinská. Zároveň sborem řekli, že to na jejich pohledu na válku nic nemění. Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, uvedl na tiskové konferenci v Bruselu, že „neexistuje žádný náznak“, že by raketový útok byl „úmyslným útokem“ Moskvy. Dodal, že západní vojenská aliance „neměla žádný náznak, že Rusko připravuje útočné vojenské akce proti NATO“, citoval jej list Financial Times.

„Naše předběžná analýza naznačuje, že incident byl pravděpodobně způsoben ukrajinskou raketou protivzdušné obrany vypálenou na obranu ukrajinského území před útoky ruských řízených střel,“ řekl Stoltenberg.

Dodal však: „Není to chyba Ukrajiny. Odpovědnost za to, co se včera stalo v Polsku, nese Rusko, protože je to přímý důsledek probíhající války a včerejší vlny útoků Ruska proti Ukrajině. Ukrajinci mají právo jeho rakety sestřelovat.“

Podobně vstřícný tón zazněl ve středu i z úst polského prezidenta Andrzeje Dudy. „Vyšetřovatelé se domnívají, že s největší pravděpodobností šlo o raketu ruské výroby vyrobenou v sedmdesátých letech, S300. Nemáme žádné důkazy, že raketu vypálilo Rusko.“

Washington tento pohled podpořil. „Neviděli jsme nic, co by bylo v rozporu s předběžným hodnocením prezidenta Dudy, že tento výbuch s největší pravděpodobností způsobila ukrajinská raketa protivzdušné obrany, která bohužel dopadla do Polska,“ uvedla mluvčí Rady národní bezpečnosti USA Adrienne Watsonová. 

Tvrdohlavý Kyjev

Ukrajinci se rozhodli vstřícný tón ignorovat a trvat na tom, že raketa jejich nebyla, ačkoli – jak z jejich argumentace rovnou vyplývá – o tom mnoho nevědí. „Nepochybuji z večerního hlášení určeného mně osobně – od velitele letectva až po vrchního velitele ukrajinské armády, generála Valerije Zalužného –, že to nebyla naše raketa ani náš raketový úder,“ řekl prezident Zelenskyj ve středu večer. „Nedávalo by smysl, kdybych jim nevěřil, prošel jsem s nimi celou válkou,“ řekl ukrajinský prezident.

Na Západě takový postoj nikoho dvakrát nepotěšil. Nejmenovaný diplomat členské země NATO řekl Financial Times: „To začíná být směšné. Ukrajinci ničí důvěru, kterou v ně máme. Nikdo je z ničeho neobviňuje – a oni otevřeně lžou. To dělá víc škody než ta raketa.“ 

Americký prezident Biden, jehož podpora je pro Ukrajinu životně důležitá, se na Bali (kde byl na summitu G20) omezil na nejsušší možnou reakci. Když se ho novináři ptali, co říká Zelenského výroku, že přece věří svým velitelům, odpověděl: „To není žádný důkaz.“

Ve čtvrtek začal Zelenskyj couvat. „Nevím na sto procent (že to byla ruská raketa) – myslím, že svět také na sto procent neví, co se stalo,“ řekl ve videorozhovoru s agenturou Bloomberg na ekonomickém fóru v Singapuru. „Nemůžeme konkrétně říci, že to byla protivzdušná obrana Ukrajiny.“

Zároveň ukrajinský prezident zopakoval výzvu svého šéfa národní bezpečnosti Oleksije Danilova, aby ukrajinským vyšetřovatelům byl umožněn přístup na místo havárie. „Pokud, nedej bože, nějaké trosky raket tyto lidi zabily, musíme se omluvit,“ řekl, „ale promiňte, nejdřív chci vyšetřování, přístup k datům, která máte – tohle chceme mít.“ Polská strana na to zareagovala prohlášením, že Kyjevu předloží všechny shromážděné důkazy.

Ruské zadostiučinění

Rusové si nad sporem mezi spojenci pochopitelně mnuli ruce. Moskva trvá na tom, že nestřílela na žádné cíle v blízkosti polských hranic, a uvedla, že jakákoli újma způsobená civilistům je vinou Kyjeva. Dmitrij Peskov, mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina, novinářům řekl, že počáteční prohlášení o odpovědnosti Moskvy ze strany Kyjeva a některých západních spojenců bylo „další hysterickou, zběsile rusofobní reakcí, která nebyla založena na žádných skutečných informacích“.

Nehorázné lži takového typu budou Kremlu procházet tím lépe, čím déle a sveřepěji budou Zelenskyj a spol. tvrdit, že raketa nemohla být jejich, aniž by svá tvrzení mohli čímkoli podpořit.

A dokonce tím začne získávat na věrohodnosti i dnes již takřka dokonale zdiskreditovaný Putinův názor, že Ukrajinci a Rusové jsou přece jen jediným národem. Nic horšího si Ukrajinci přát nemohli.