Kdepak Ozempic. Respektovaný vědec zběhl z potravinářství a propaguje lepší způsob hubnutí
Nemusel se nijak zvlášť snažit, ale přesto zhubl. Profesor Barry Smith dodržel několik jednoduchých rad a kilogramy šly rychle dolů. Vůbec přitom nepotřeboval užívat moderní léky, jako je Ozempic, a obávat se nepříjemných vedlejších účinků.
Profesor pracoval pro potravinářský průmysl, pak změnil práci i sebe; ilustrační obrázek | koláž Hrot24 / reprofoto YouTube Häagen-Dazs UK / Midjourney
Hollywoodské hvězdy se předhánějí v tom, kolik a jak rychle zhubnuly. Pomocníkem hereček či zpěvaček jsou často moderní léky, například Ozempic nebo Saxenda, původně vyvinuté pro pacienty s cukrovkou. Jako každý lék však i tyto mohou způsobit velmi závažné vedlejší účinky.
Experti na hubnutí proto říkají: léky používejte až ve chvíli, kdy není jiná alternativa. A s jednou takovou alternativou nyní přišel uznávaný profesor Barry Smith, ředitel Institutu filozofie na University of London a respektovaný odborník na lidské smysly.
Profesor Smith přešel z druhé strany boje s vysokou váhou. Dlouhé roky byl totiž poradcem v potravinářských koncernech, které na trh v tunách produkují nezdravé, vysoce průmyslově zpracované potraviny. Svými expertizami pomáhal například korporacím jako Kellogg's, Coca-Cola či Ferrero.
Staral se, aby jejich výrobky byly natolik lahodné pro lidské smysly, že si je zákazník bude dopřávat ve velkém množství a často. Podílel se třeba na nových příchutích slazených nápojů, nových cukrovinkách či dětmi oblíbených snídaňových cereáliích.
V jeho životě však byly průlomové některé odborné studie, s nimiž přišel do styku. Podle vyjádření pro on-line deník Business Insider mu pak otevřela oči třeba kniha vědce a lékaře Chrise van Tullekena nazvaná Ultra-Processed People: Why Do We All Eat Stuff That Isn't Food... and Why Can't We Stop?
V češtině ji mimochodem vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing pod názvem Ultrazpracovaní lidé: Proč nedokážeme přestat jíst věci, které nejsou jídlo, a co s tím?. Oči otevírajícím pro něj pak byl zejména osobní rozhovor s autorem knihy – lékařem, který si ho pozval do svého podcastu.
Profesor Smith řekl, že si posléze uvědomil etické a jiné dopady své práce pro potravinářské firmy. „Tyto vyráběné super-lahodné potraviny obsahují dokonalý poměr tuků a sacharidů, což nám prakticky znemožňuje přestat je jíst,“ uvedl. Zdravotní rizika vysoce průmyslově zpracovaných potravin jej prý naprosto šokovala.
Například odborná studie publikovaná v únoru v časopise The BMJ spojila vysoce průmyslově zpracované potraviny s vyšším rizikem hned 32 zdravotních problémů, včetně cukrovky druhého typu, depresí a chorob srdce. „Už se na tom nebudu více podílet,“ řekl Smith a jako odborník u potravinářských firem skončil.
Tři pravidla
„Potravinářské společnosti najímají vědce a chemiky, aby jim pomohli udělat jejich vysoce průmyslově zpracované potraviny neodolatelné. Ti, kteří za potravinářskými firmami stojí, ale tyto výrobky pak sami nejedí,“ vysvětluje Smith.
Expert zároveň změnil svůj styl života. Prozření pro něj prý bylo natolik silné, že sám výrazně omezil konzumaci potravin, na jejichž výrobě se dříve podílel. Efektem bylo, že výrazně zhubl. Celkově se mu zlepšil zdravotní stav. Cítí se prý více zdravý a v kondici. A díky omezení těchto potravin objevuje nové potraviny, čerstvé a zdravé.
Vědec na základě své zkušenosti doporučil dodržet tři pravidla, která člověka nijak neomezují, ale můžete díky nim zhubnout a ve výsledku se cítit lépe. Prvním pravidlem je pauza v konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Člověk by měl jednoduše konzumovat čerstvé potraviny. Jeho tělo to pak ocení. „Časem odstraníte touhu, kterou vaše tělo má, protože je zvyklé jíst tyto nezdravé potraviny. Je třeba to překonat,“ říká profesor. Z pauzy se může stát trvalá záležitost.
Druhým pravidlem je pečlivé čtení etiket na potravinách. Jde to ruku v ruce s prvním pravidlem – díky etiketě totiž poznáte, jaká potravina je vysoce průmyslově zpracovaná, a proto si ji nemáte kupovat. „I některé položky, které byste očekávali, že budou naprosto v pořádku, jako například konzerva fazolí z obchodu, mohou obsahovat zahušťovadla nebo stabilizátory,“ varuje expert. Kupovat bychom je neměli. Lepší je sáhnout po průmyslově nezpracované alternativě.
Hubněte s chutí
Třetím pravidlem je hledání chutné, zdravé alternativy. Podle Smithe u většiny lidí nestačí, když odborník upozorní na to, že potravina je nezdravá. Spousta lidí nad tím mávne rukou s tím, že je to nezajímá. Proto je důležité najít takovou potravinovou alternativu, kterou si člověk zamiluje všemi smysly. „Jak věci vypadají, jak voní, jaký z nich máte pocit na prstech, dokonce i zvuk jídla, když něco křupne nebo s něčím zatřesete. Všechny tyto věci jsou součástí zážitku z jídla,“ říká Smith.
Například odborníky tolik doporučované ovoce a zelenina mohou být pro řadu lidí chuťově nudné. Ale to se dá změnit. „Existuje mnoho způsobů, jak zeleninu udělat zajímavou, například pečením, nakládáním a kvašením.“
A častý argument, že čerstvé potraviny jsou občas výrazně dražší než jejich průmyslově zpracované sestry? To může být pravda. Obchody však nabízejí různé akční nabídky. Je proto dobré je sledovat a nakupovat to, co je díky sezóně levnější. Ve výsledku člověk zhubne. A nepotřebuje k tomu léky.
