Hrot24.cz
Žádná pozitivní diskriminace. Soud v USA zakázal podporu černošských podnikatelek

Shutterstock.com

Žádná pozitivní diskriminace. Soud v USA zakázal podporu černošských podnikatelek

Americký fond Fearless Fund nesmí poskytovat cílené granty podnikům, které vlastní černošské ženy. Podle rozhodnutí soudu je využití pozitivní diskriminace proti platným americkým zákonům.

Vladimír Barák

O přelomový rozsudek se postaral odvolací soud v Atlantě. Ten zvrátil rozhodnutí nižší instance, když zakázal další poskytování grantů fondu rizikového kapitálu Fearless Fund s odůvodněním, že odporuje americkým zákonům, konkrétně federálnímu zákonu, jenž zakazuje jakoukoli rasovou zaujatost v obchodních smlouvách.

Zatímco zákon ve znění z 19. století měl v podstatě chránit černošské obyvatelstvo před znevýhodněním v obchodním styku, podle soudců se vztahuje i na takzvanou pozitivní diskriminaci, jež naopak někoho zvýhodňuje, například na základě barvy pleti nebo pohlaví.

V tomto případě zapláčou konkrétně americké ženy tmavé pleti, na jejichž podporu fond cílil. Rozhodnutí padlo na základě podání Edwarda Bluma. Konzervativního aktivisty, který již za sebou má jeden podobně významný „zářez.“ Úspěšně napadl rasově zaměřené přijímací politiky na vysokých školách před Nejvyšším soudem USA, podle kterého univerzity zvýhodňovaly některé uchazeče a uchazečky o studium.

Již zastavený program Fearless Fund poskytoval peníze černošským ženám, které vlastní malé podniky. Granty se pohybovaly ve výši 20 tisíc dolarů (asi 453 tisíc korun), přiznány ale mohly být i další zdroje na rozvoj jejich podnikání. Z důvodu předběžného opatření již byl nějakou dobu zmíněný program zmrazen, definitivní rozhodnutí soudu tedy jen stvrdilo předchozí krok.

Podle agentury Reuters se zástupci Fearless Fund bránili tak, že černošské ženy v roce 2022 dostaly méně než jedno procento z celkem 288 miliard dolarů, kterými fond disponuje. Šlo tedy o pozitivní diskriminaci, avšak jen ve velmi malém rozsahu vzhledem k možnostem.

Dva ze tří soudců však tuto argumentaci nepřijali, odmítli rovněž odkaz na paragraf o svobodě projevu podle Prvního dodatku Ústavy USA. I na ten se fond odkazoval, neboť prý svým programem „vyjadřoval názor na význam černošských žen pro ekonomiku, a to prostřednictvím charity.“

Advokáti fondu sdělili, že respektují rozhodnutí soudu, byť mají problém s tím, že bylo využito zákona starého 150 let, který neodpovídá dnešní situaci a klimatu ve společnosti. Naopak konzervativec Blum jásá. Rozhodnutí soudu prý očekával, protože „zákony o občanských právech neumožňují rasové rozlišování, protože některé skupiny jsou v různých činnostech nadměrně zastoupeny, zatímco jiné jsou nedostatečně zastoupeny.“

Právníci fondu v reakci na rozsudek uvedli, že kauza tím nekončí. Pravděpodobně se pokusí obrátit k nejvyšší soudní instanci v zemi, tedy na Nejvyšší soud Spojených států amerických.