Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V Severním a Baltském moři má do roku 2040 vzniknout instalovaný výkon větrných turbín 40 gigawattů. Alespoň takový je plán německé vlády. S tím, jak místa ubývá, množí se spory mezi různými aktéry hospodářství. Ustoupit bude muset lodní doprava i rybolov.
Firmy, které profitují z budování nových větrných turbín v německých vodách v Severním a Baltském moři, mohou být optimisticky naladěny. Jednoznačná politická podpora Berlína i Bruselu jim dává dobré vyhlídky pro rozvoj tohoto sektoru energetiky. Plány německé vlády jsou velkolepé.
Do roku 2030 by Německo mělo mít na mořích instalovaný výkon 20 gigawattů, což se dá zjednodušeně přirovnat k výkonu dvou desítek jaderných reaktorů. A do roku 2040 by se offshore větrné parky měly rozrůst na dvojnásobek, tedy na 40 gigawattů.
Velkým otazníkem při těchto zelených plánech od stolu zůstává, kde další větrné turbíny stavět. Prostoru a vhodných lokalit je v německých pobřežních vodách stále méně, ale obnovitelné ambice Německa se stále zvyšují. Ještě nedávno byl cíl pro rok 2030 o pět gigawattů nižší.
Novela německého zákona o energii na mořích z konce minulého roku sice udělala radost subjektům v sektoru větrné energie, vrásky na čele se ale objevily u zástupců námořní dopravy nebo rybolovu. Tyto obory budou muset cílům Berlína ustoupit. Pilířem německé Energiewende se mají stát obrovské mořské větrné parky v německých teritoriálních vodách. V současné době je postaveno 1500 turbín s celkovým instalovaným výkonem 7800 megawattů.
Nico Nolte z německého Úřadu pro námořní dopravu a hydrografii (BSH) je přesvědčen, že plán postavit za dvě dekády až 40 gigawattů turbín v německých mořích je optimistický, nicméně jej považuje za splnitelný. Připustil ale, že je prostor pro stavbu nových projektů omezený. Budou se muset uskrovnit tradiční profese námořníků nebo rybářů.
Záměr mít na moři do deseti let větrné elektrárny o výkonu 20 gigawattů rozproudil debatu mezi německými ministerstvy, podnikateli a ochránci přírody z neziskových organizací. Kim Detloffová ze Svazu ochránců přírody (NABU) si stěžuje, že s nimi expanzi větrných turbín na mořích nikdo z německé vlády nekonzultoval.
Už se obrátili na ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU), ministra hospodářství Petera Altmeiera (CDU) a ministryni životního prostředí Svenju Schulzeovou (SPD). Namítají, že cíle pro rok 2030 musí být realizovány v souladu s příslušnou legislativou i s ohledem na ochranu přírody. Zatížení moře musí být dopředu pečlivě naplánováno, zlobí se Detloffová.
Ministerstvo průmyslu samozřejmě lobbuje za co největší rozšiřování větrných parků, protože ani 40 gigawattů výkonu na mořích nemusí ekonomice stačit. Podle Fraunhoferova institutu pro větrnou energii IWES je potenciál německých moří až 57 gigawattů. Neziskové organizace mají opačný názor. NABU operuje s maximálním výkonem 25 gigawattů, Sdružení pro životní prostředí a ochranu přírody Německo (BUND) připouští maximum větrníků jen o celkovém instalovaném výkonu 15 gigawattů.
Ochránci přírody naopak žádají, aby byla polovina rozlohy německého moře úplně bez ekonomického využití. EU počítá s tím, že speciální ochranu bude mít 30 procent rozlohy moří. Na zbytek rozlohy se musí vejít rybáři, námořní doprava i větrné parky. Německé ministerstvo vnitra ale už uvedlo, že implementace „zón nulového využití“ bude velmi obtížná.
Provozní ředitel firmy RWE Renewables Sven Untermölten zdůraznil, že německá ekonomika nezbytně potřebuje rychlé budování dalších větrných zdrojů na moři. Do roku 2040 to musí být minimálně 40 gigawattů a Berlín potřebuje najít pochopení u odpůrců takového řešení. Proto je třeba přesvědčit námořní sektor i rybolov, aby přijaly ústupky.
Spory se vedou i o to, k čemu se bude energie vyrobená na moři používat. Kromě dodávek elektřiny se stále více hlásí ke slovu vodíkový sektor. Mají vznikat zařízení, jež budou energii používat výhradně na elektrolýzu a výrobu zeleného plynu. Iniciativa AquaVentus, na které se podílí ostrov Helgoland, plánuje obří projekt větrných turbín, jež budou vyrábět vodík, do elektrické sítě by ale elektřinu nedodávaly. Do roku 2035 by měl instalovaný výkon turbín dosáhnout 10 gigawattů.
Nolte z BSH v tomto případě namítl, že další místo na moři pro výrobu vodíku už není. Také zelená poslankyně Ingrid Nestleová tvrdí, že pokud se v německých vodách bude vyrábět energie, bude potřeba ve formě elektřiny v celém Německu, nikoli pro výrobu vodíku. Ať spor dopadne v sousední zemi jakkoli, už nyní je zřejmé, že v Severním moři i na Baltu bude rok od roku stále více těsno.
